Západosibiřská rovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Nová stránka: {{Pracuje se|1 dne|~~~~~}} |
nový + img |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Západní_Sibiř.png|thumb|Hranice Západosibiřské roviny (červeně)]]
'''Západosibiřská rovina''' ([[Ruština|rusky]]: Западно-Сибирская равнина) je rovina, jež zabírá západní část [[Sibiř]]e a rozlohu zhruba 3 miliony km<sup>2</sup>.
Hranice roviny tvoří pouze přírodní prvky:
* severní – [[Severní ledový oceán]].
* západní - pohoří [[Ural]].
* jižní - Kazašská step a předhůří [[Altaj]]e.
* východ – [[Jenisej]].
== Geologie ==
Celá oblast je tvořena kvarterními aluviálními [[sediment]]y, které se zde ukládají od začátku [[Kenozoikum|kenozoika]] (již 65 milionů let). Plochý povrch byl modelován masou ledovce, který se zde objevil v každém [[Doba ledová|glaciálu]]. Sedimentární povahu nížiny určují také vodní toky, jejichž koryta se v průběhu času přemisťovala, a proto se v různých částech nížiny objevují podobné fluviální sedimenty.
Na sedimentech se vytváří často podmáčené půdy (gleje a oglejené půdy), v jižní partii pak zasahují do nížiny zbytky kazašských [[Černozem|černozemních půd]].
Jako doplněk struktury jsou zde poměrně bohatá ložiska [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] a na západní hranici také [[Černé uhlí|uhlí]] (okolí Uralu).
[[Soubor:Siberian plain.jpg|thumb|left|Pohled na povrch roviny (podél Transsibiřské magistrály)]]
== Geografie ==
V prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 [[Nadmořská výška|m n. m.]]). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400 km ve směru od Severního ledového oceánu k Altaji a 1900 km od Uralu k Jeniseji.
Biosféra je zde velice pestrá, nachází se zde biosférické pásy od [[Tundra|tundry]] přes [[Tajga|tajgu]] a lesostepi po [[step]]i.
Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky [[Ob]],[[ Irtyš]] hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší [[Jezero|jezerní]] plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v půdě, a sice v podobě [[permafrost]]u. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin.
U západosibiřského [[Podnebí|klimatu]] se začíná projevovat zvyšující se [[kontinentalita]], zejména v rozdílu teplot v zimních a letních měsících.
[[Soubor:Lenin st., Surgut, Russia 03.jpg|thumb|Typická zástavba sibiřského města (Surgut)]]
== Osídlení ==
V drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří [[Omsk]], [[Surgut]], [[Novosibirsk]], [[Ťumeň]] či [[Tobolsk]]. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují.
Etnické složení obyvatelstva je méně pestré oproti zbytku státu: jsou zde pouze dva větší národy – Rusové a Něnci.
== Související články ==
* [[Sibiř]]
* [[Transsibiřská magistrála]]
{{Překlad|en|West Siberian Plain|343072256}}
[[Kategorie:Fyzická geografie]]
[[Kategorie:Sibiř]]
[[cv:Анăç-Çĕпĕр тӳремĕ]]
[[da:Vestsibiriske slette]]
[[de:Westsibirisches Tiefland]]
[[en:West Siberian Plain]]
[[et:Lääne-Siberi madalik]]
[[es:Llanura de Siberia Occidental]]
[[eo:Okcident-Siberia Malaltebenaĵo]]
[[fr:Plaine de Sibérie occidentale]]
[[ko:서시베리아 평원]]
[[it:Bassopiano della Siberia occidentale]]
[[lv:Rietumsibīrijas līdzenums]]
[[lt:Vakarų Sibiro lyguma]]
[[nl:West-Siberisch Laagland]]
[[ja:西シベリア平原]]
[[no:Det vestsibirske lavland]]
[[nn:Den vestsibirske sletta]]
[[pl:Nizina Zachodniosyberyjska]]
[[ro:Câmpia Siberiei de Vest]]
[[ru:Западно-Сибирская равнина]]
[[sr:Западносибирска низија]]
[[fi:Länsi-Siperian alanko]]
[[tr:Sibirya Ovaları]]
[[uk:Західно-Сибірська низовина]]
[[zh:西西伯利亚平原]]
| |||