Botanická zahrada Univerzity Karlovy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m úprava linku |
||
Řádek 1:
[[Image:Charles_University_Botanical_Garden(1).jpg|thumb|Vzrostlé stromy ve spodní části zahrady]]
'''Botanická zahrada Univerzity Karlovy''' je
[[Zahrada]] má rozlohu 3,5 [[ha]]. Ročně ji navštíví asi 100 000 [[návštěvník]]ů. O zahradu pečuje přibližně 20 [[zahradník (člověk)|zahradníků]] a [[kurátor]]ů. Roční náklady na provoz, hrazené [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědeckou fakultou UK]], se pohybují kolem 6 milionů [[Kč]]. Na provoz a údržbu přispívá i hlavní město [[Praha]]. Podle zahrady se jmenuje blízká tramvajová zastávka ''Botanická zahrada'' na trati směřující do [[Nuselské údolí|Nuselského údolí]].
Řádek 15:
Po vážném poškození povodní [[2. září|2.]] a [[3. září]] [[1890]] a také v souvislosti s rozvojem a industrializací [[Smíchov]]a univerzita přemístila zahradu pod Slupskou stráň na [[Nové Město (Praha)|Nové Město]].
Slupskou zahradu od roku [[1846]] budovala Společnost pro zvelebování zahrad, roku [[1882]] zde vystavěla první skleníky. Po roce [[1890]] pozemek odkoupily pražské univerzity, česká i německá. Česká univerzita získala pozemek v dolní části [[Zahrada|zahrady]] a převzala původní skleníky. V ulici Benátské č. o. 2 byl vystavěn český botanický [[ústav]]. Německá univerzita získala pozemky na stráních a kolem roku [[1900]] vybudovala nové, technické skleníky. V ulici Viničné č. o. 5 byl vystavěn německý botanický ústav. Obě zahrady dostaly i budovy pro ubytování [[zahradník (člověk)|zahradníků]].
Po [[uzavření českých vysokých škol]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla česká zahrada jako tzv. české oddělení připojena k německé.
|