Pokratický potok: Porovnání verzí

Pokratický potok pramení při samém okraji [[České středohoří|Českého středohoří]] na jižním úpatí [[Dlouhý vrch (České středohoří)|Dlouhého vrchu]] v nadmořské výšce 550 metrů nedaleko [[Lbín (Hlinná)#Nový Dvůr|Nového Dvora]]. Východně od obce [[Lbín (Hlinná)|Lbín]] do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Po té protéká mezi obcemi [[Skalice (Žitenice)|Skalice]] a [[Mentaurov]] stále na jih, směrem k chráněnému území [[Bílé stráně (Litoměřice)|Bílé stráně]]. Potok zde tvoří převážně [[opuka]] a [[čedič]]. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít [[zlato]], ale bez úspěchu. Od potoka směrem na [[Bílé stráně (Litoměřice)|Bílou stráň]] dochází k [[sekundární sukcese|sekundární sukcesi]] území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, která zarůstá převážně [[jasan]]em a [[Topol osika|topolem osikou]]. Tok zde využívají rybáři jako chovný k pěstování malých plodů, kteří k těmto účelům využívají i Pokratický [[rybník]], kterým potok protéká směrem k bývalé obci [[Pokratice]] po níž potok získal svůj název a která je dnes součástí [[Litoměřice|Litoměřic]]. Zde v minulosti stávalo několik [[mlýn]]ů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním [[účel]]ům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech [[20. století]] poté, co způsobil značné povodňové škody v roce [[1929]]. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou a pod pokratickými závorami a o kus dáleníže vtéká do [[potrubí]] a je veden pod starou části [[Litoměřice|Litoměřic]] a potrubí ho dovede až k ústí, kde se stává nedaleko [[Písečný ostrov|Písečného ostrova]] pravostranným přítokem [[Labe]].