|
Ve fyzice a matematice, uspořádaná posloupnost ''n'' čísel může být chápána jako umístění v ''n''-rozměrném prostoru. Když ''n'' = 4, množina všech takovýchto umístění se nazývá '''čtyřrozměrný euklidovský prostor'''.
Takový prostor se liší od našeho více známého [[Třetí rozměr|třírozměrného prostoru]] tím, že má rozměr navíc, nerozeznatelný od ostatních tří. Pojem čtvrtá dimenze prostoru je odlišný od dimenze [[čas]]u v [[časoprostor]]u, jelikož funkce času jsou velmi odlišné od ostatních prostorovchprostorových rozměrů. Časoprostor tedy není euklidovský prostor, ale [[Minkowského prostor]].
== Historie ==
Možnost prostorů s více rozměry než třitřemi rozměry byla poprvé zkoumána matematiky v 19. století. V roce 1827 si [[Möbius]] uvědomil, že čtvrtá dimenze by umožnila třídimenzionálnímu objektu otáčet se dle svého zrcadlového obrazu, a kolem roku 1853 [[Schläfli]] již objevili mnoho [[polytop|polytopů]] ve vyšších dimenzích, ale jeho práce byla zveřejněna až po jeho smrti. Vyšší rozměry byly brzy podepřeny [[Bernhard Riemann|Bernhardovo Riemannovo]] [[Habilitationsschrift]], ''Über die Hypothesen welche der Geometrie zu Grunde liegen'', v nímž "bod" považoval za jakoukoli posloupnost souřadnic <math>(x_1, \ldots, x_n)</math>. Možnost geometrie ve vyšších dimenzích, včetně zejména čtvrtého rozměru, byla tímto podložena.
Čtvrtá dimenze byla proslevenaproslavena [[Charles Howard Hintom|Charlesem Howardem Hintonem]],. začínajícJeho jeho esejí v roce 1880,esej ''What is the Fourth Dimension''? (Co je to čtvrtá dimenze?) zveřejněnýmbyla zveřejněna v roce [[1880]] v časopise Dublinské[[Dublin]]ské univerzity. VymyslelVe své knize ''A New Era of Thought'' (Nová éra myšlení) názvypředstavil ''tesseract'' (ekvivalent krychle ve čtvrtém rozměru), a ''ana'' a ''kata'' (dva nové směry) vea svév knize ''AFourth New Era of ThoughtDimension'' (NováČtvrtá éra myšlenídimenze), a zavedl postup pro vizualizaci čtvrté dimenze pomocí kostky v knize ''Fourth Dimension''.
== Vlastnosti čtyřrozměrného prostoru ==
* Čtvrtý rozměr je [[ortogonální]] (kolmý) k ostatním rozměrům. Bod v prostoru lze vyjádřit prostřednictvím čtyř na sobě nezávislých souřadnic.
* Dvě roviny mohou mít společný i právě jeden bod. V třirozměrném světě průsečík dvou různých rovin buď neexistuje (rovnoběné roviny), nebo je průsečíkem přímka.
== Externí odkazy ==
* Model čtyřrozměrné krychle: [http://www.tichanek.cz/g5/4D-krychle-V.html Model čtyřrozměrné krychle]
{{Pahýl - matematika}}
| 