Relikviář: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Zvláštním typem relikviářů jsou schránky ve tvaru uchovávané části těla (ruka, hlava apod.), které jsou někdy nazývány "mluvící relikviáře"<ref>Universální lexikon umění ISBN 80-7176-393-4 str. 392</ref>.
 
Relikviář měl devoční význam. Díky tomu, že uchovával ostatky lidé věřili, že má v sobě jakousi posvátnou sílu. Dotýkali se relikviářů, což jim mělo přinést ve spojení s modlitbou zvláštní požehnání. V katolických kostelech jsou relikviáře celkem běžné, nejvíce je drobných ostatkových relikviářů ve tvaru drobné monstrance. Jsou v nich uchovávány drobné ostatky světců (kůstky, části oděvu) nebo částky dřeva, dotýkané se svatým křížem. Mnohdy jsou relikviáře pevnou součástí retabula oltáře. Vzácnější jsou celá těla mučedníků a světců, uchovávané v prosklených tumbách a rovněž vystavená úctě v prostoru kostela nebo kaple.
 
==Příklady relikviářů==