Feromagnetismus: Porovnání verzí

Látka vykazující feromagnetické vlastnosti se označuje jako '''ferromagnetikum''' nebo '''feromagnetická látka'''.

 

Ve feromagnetických látkách (ferromagnetikách) vznikají tzv. [[magnetická doména|magnetické domény]]- tzv.Weissovy domény,což jsou "myšlené" oblasti v nichž jsou [[magnetický dipól|magnetické dipóly]] shodně orientovány. V nepřítomnosti vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]] je směr [[magnetický moment|magnetických momentů]] jednotlivých domén různý a výsledný magnetický moment látky je tedy [[nula|nulový]]. Ve slabém magnetickém poli dochází k rozšiřování hranic domén, jejichž dipólový moment je orientován ve směru vnějšího magnetického pole, což vede k poměrně značnému zesílení vnějšího magnetického pole. Při vyšší intenzitě vnějšího magnetického pole se magnetické dipólové momenty domén natočí skokem do [[krystalografie|krystalografického]] směru, který je nejblíže směru vnějšího magnetického pole. Ve velmi silných vnějších magnetických polích se magnetické momenty domén postupně natáčí do směru vnějšího magnetického pole a další zvyšování vnějšího magnetického pole již vede pouze k zesilování vnějšího pole, které je shodné s vlivem [[paramagnetická látka|paramagnetické látky]]. Zesílení magnetického pole ve feromagnetické látce je tedy závislé na [[intenzita megnetického pole|intenzitě]] vnějšího magnetického pole.

 

Původně se termín '''ferromagnet''' používal pro jakýkoli materiál, který mohl vykázat spontánní magnetizaci: čistý magnetický moment za absence externího [[magnetické pole|magnetického pole]]. Tato obecná definice se stále používá. Později byly ale identifikovány různé typy spontánní magnetizace, kde existuje víc než 1 magnetický iont na [[základní buňka|základní buňku]] materiálu, což vedlo k striktnější definici „ferromagnetismu“, která se často používá na jeho odlišení od ferrimagnetismu. Podrobněji, materiál je „feromagnetický“ v tomto užším smyslu jen když ''všechny'' jeho magnetické ionty přidají pozitivní příspěvek k čisté magnetizaci. Jestliže některé magnetické ionty ''odebírají'' z čisté magnetizace (jsou-li částečně ''anti''-uspořádány), pak je materiál „ferrimagnetický“. Jsou-li ionty anti-uspořádány kompletně a tedy mají nulovou čistou magnetizaci i přes magnetické uspořádání, pak je to [[antiferromagnet]]. Všechny tyto efekty uspořádání se vyskytují jen při [[teplota|teplotách]] pod určitou kritickou teplotou, nazývanou [[Curieho teplota]] (pro ferromagnety a ferrimagnety) nebo [[Néelova teplota]] (pro antiferromagnety).

 

Mezi ferromagnetické látky patří např. [[železo]], [[nikl]], [[kobalt]] nebo některé [[slitina|slitiny]]. '''Ferrimagnetické látky''' (ferity) jsou sloučeniny oxidu železitého s oxidy jiných kovů (Mn, Ba).

 

* [[Antiferromagnetismus]]

* [[Diamagnetismus]]

[[fr:Ferromagnétisme]]

[[he:פרומגנטיות]]

[[is:Járnseglun]]

[[it:Ferromagnetismo]]