Hlevíky: Porovnání verzí

'''Hlevíky''' (''Anthocerotophyta'') jsou oddělenítřída [[mechorosty|mechorostů]], jejíž zástupci v sobě spojují primitivní a vývojově pokročilé znaky. Patřípatřící do bezcévnatých rostlin. Tímto názvem souborně označujeme jednobuněčné až mnohobuněčné organismy, jejichž tělo, [[stélka]] - [[thallus]] je buď nerozlišena nebo- u vývojově nejpokročilejších forem- rozlišena v [[rhizoidy]], kauloidy a fyloidy. Nemají svazky cévní a jsou budovány parenchymatickýmina základě parenchymatických, plektenchymatickýmiplektenchymatických pletivypletiv. Náznaky cévních svazků jsou jen u některých [[mechorosty|mechorostů]]. Mezi bezcévné rostliny patří také: [[sinice]], [[řasy]], [[hlenky]], [[houby]], [[lišejníky]] a [[mechorosty]].

VŽivotní životnícyklus cykluje dochází[[rodozměna]], kepři níž se střídá 2 fáze: fáze pohlavní [[gametofyt]] a fáze nepohlavní [[sporofyt]]. GametofytPohlavní fáze se stává ze zeleného [[prvoklíček|prvoklíčku]] a vlastní stélkymechové rostlinky. [[Prvoklíček]] je podobně jako u játrovek značně redukován a nebývá zřetelně odlišen od stélkyvlastní rostlinky. Na stélcemechové rostlince se vytvářejí pohlavní orgány - [[gametangia]], které bývají často chráněny obalnými lístky. K oplození vaječné buňky dochází za rosy, deště apod. Oplozená vaječná buňka se dělí a mění se v zárodek, který vyrůstá v nepohlavní generaci - u mechorostů [[sporogon]]. Sporogon se skládá pouze z hlízovité nohy a dlouhé válcovité tobolky, v její stěně je asimilační pletivo a v její pokožce pravé průduchy. Tobolka má vždy jalový sloupek - [[kolumela|kolumelu]]. Kromě [[výtrusy|výtrusů]] se zde vytvářejí různě utvářené [[mrštík]]y - pseudoelatery (vícebuněčné a málo vystužené)elatery sloužící k vymršťování výtrusů z dozrálé tobolky.

*SVRČEK, Mirko, et al. Klíč k určování bezcévnatých rostlin. 1976. Praha : SPN, 1976. 579 s. ISBN 66-0-94.

*MITCHELL, James. Rostliny a bezobratlí. 1989. Praha : Albatros, 1989. 121 s. ISBN 80-00-00029-6.