Bódhisattva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: lt:Bodhisatva |
m robot změnil: uk:Бодгісаттва; kosmetické úpravy |
||
Řádek 31:
Podle faktoru, který u bódhisatty převládá se rozlišují tři typy: 1. Paňňádhika bódhisatta, 2. Saddhádhika bódhisatta, a 3. Vírijádhika bódhisatta.
# U prvého typu nazývaného ''paňňádhika bódhisatta'' (tj. „bódhisatta s dominantní moudrostí“) převládá v jeho usilování o realizaci buddhovství faktor moudrosti ([[paňňá]]). Těmto bódhisattům trvá cesta k realizaci buddhovství nejkratší dobu a to čtyři asankhejja a sto tisíc eónů. [[Gautama Buddha|Buddha Gótama]] byl právě tímto typem bódhisatty.<br />
# Druhý typ bódhisatty věří, že buddhou se stane naplňováním deseti parámí a právě tato víra nebo důvěra ([[saddhá]]) je nejdominantnějším faktorem na jeho cestě k realizaci buddhovství. Proto je nazýván jako ''saddhádhika bódhisatta'', což znamená „bódhisatta s dominantní důvěrou“. Tito bódhisattové realizují buddhovství až po osmi asankhejja a sto tisíc eónech.<br />
# Třetí typ bódhisatty se na své cestě nejvíce spoléhá na svou energii ([[vírija]]). Proto je nazýván jako ''vírijádhika bódhisatta'', v překladu znamenající „bódhisatta s dominantní energií“. Těmto bódhisattům trvá cesta nejdelší dobu a to šestnáct asankhejja a sto tisíc eónů.
Je třeba poznamenat, že toto členění — ''paňňádhika'', ''saddhádhika'' a ''víríjadhika'' - se týká jen bódhisattů. Po realizaci buddhovství rozdíly mizí, ve všech těchto aspektech jsou poté buddhové stejně vyrovnaní. Nelze tedy hovořit např. o buddhovi, u něhož je dominantní moudrost.
Řádek 40:
Podle komentáře ke Khaggavisana suttě ze [[Suttanipáta|Suttanipáty]] se bódhisatta, který již byl potvrzen buddhou, nemůže zrodit v následujících osmnácti existencích (tzv. 18 ''abhabbatthán''):
# od narození slepý,
# od narození hluchý,
# jako blázen,
# jako němý,
# jako chromý,
# jako barbar (pravděpodobně myšleno narození v zemi, kde se nevěří v zákon [[Karma (buddhismus)|karmy]], není poskytována podpora potulným asketům apod.),
# v lůně otrokyně,
# s neměnným špatným názorem,
# jako ten, jehož [[pohlaví]] se mění (z mužského do ženského),
# jako ten, který je schopen spáchat pět nejhorších zločinů (vraždu matky, otce, [[Arahant|arahata]], zranění buddhy a způsobení rozkolu ve [[Sangha|sangze]]),
# jako [[Malomocenství|malomocný]],
# jako zvíře menší než [[křepelka]],
# jako [[péta]] trpící neutěšitelným hladem nebo neuhasitelným žárem, či jako tzv. kálakaňčika [[asura]],
# v [[Niraja|pekle]] [[Avíči]] a v místě zvaném Lókantarika (má se jednat o prostor, kde se setkávají tři světové systémy; v tomto prostoru trpí hříšníci za své špatné skutky, proto je toto místo nazýváno jako peklo Lókantarika),
# jako [[Mára (buddhismus)|Mára]],
# v nebeské sféře [[Asaňňasatta]] (nebeská oblast bytostí bez [[Čitta|vědomí]]) a [[Suddhávása]] (nebeská oblast, kde se rodí pouze bytosti, které dosáhly [[Arija magga#Anágámí|třetího stupně osvícení]]),
# v nebeských světech bez tvaru (tzv. [[Arúpalóka]] - tj. světy, kde neexistuje hmota a žijí tu bytosti pouze s [[Čitta|myslí]]),
# v jiných světových systémech (v buddhismu se věří, že tento světový systém /dalo by se říci vesmír/ není jediným).
== Bódhisattva podle mahájánových súter ==
Řádek 69:
I počet stupňů se podle jednotlivých [[Mahájánové sútry|mahájánových súter]] liší. Pravděpodobně existovalo nejprve jen šest stupňů, později však texty ''Bódhisattva-bhúmi'' a [[Lankávatára sútra]] přidávají sedmý stupeň. V textu ''Dašabhúmika sútra'' se již objevuje deset úrovní, přesto je dosti zřejmé, že deset stupňů vzniklo tak, že k předcházejícím sedmi byly přidány tři, aby se počet „zaokrouhlil“ na deset. Dle tohoto textu v sedmém stupni dosahuje bódhisattva individuálního osvobození, které je rovno [[Bódhi|osvícení]] [[arahat]]a, ale nedá se tímto úspěchem zlákat a pokračuje dál na své cestě až k realizaci [[Buddha|buddhovství]]. Každá úroveň má svůj název, který ji charakterizuje. Pro jednotlivé stupně pokroku je typické, že v nich bódhisattva vždy kultivuje jednu [[Páramitá|páramitu]], i když to samozřejmě neznamená, že by ostatní naprosto zanedbával. Bódhisattva získává nutné zkušenosti a vlastnosti, po dosažení náležitého stupně pokroku postupuje na další úroveň. Deseti-stupňový výčet jednotlivých úrovní je následující:
# ''Pramuditá bhúmi'' (''radostná úroveň''): Bódhisattva prožívá radost z nastoupené cesty, z odložení strachu ze smrti a ze zrození v nižších úrovních bytí. Dominantní [[Páramitá|páramitou]] kultivovanou v tomto období je štědrost ([[dána]]).
# ''Vimalá bhúmi'' (''neposkvrněná úroveň''): Bódhisattva se zbavuje zbývajících pochyb. Jako dominantní [[páramitá]] je rozvíjena mravní kázeň ([[šíla]]) – bódhisattva se očišťuje od nesprávného jednání na úrovni těla, řeči a mysli.
# ''Prabhákarí bhúmi'' (''jas tvořící úroveň''): V tomto období je kultivována trpělivost ([[kšánti]]), která znamená schopnost snášet jakékoli strasti bez negativní reakce. Nejedná se však o běžnou úroveň trpělivosti, typicky její dokonalou kultivaci ilustruje příběh z minulých životů [[Gautama Buddha|Buddhy]], kdy mu byly odřezány všechny končetiny a on byl přesto schopen zahrnovat násilníka přátelskou láskou. Název úrovně je odvozen od toho, že po dokončení této úrovně z bódhisattvy vychází záře [[Dharma|Dharmy]].
# ''Arčišmatí bhúmi'' (''planoucí úroveň''): Název je odvozen od skutečnosti, že bódhisattva pomocí praktikování dokonalosti energie ([[virja]]) spálí planoucím světlem všechny překážky na cestě k [[Bódhi|osvícení]].
# ''Sadurdžajá bhúmi'' (''velmi těžko zvládnutelná úroveň''): Vyžaduje rozvinutí dokonalosti meditativního soustředění ([[dhjána]]). Bódhisattva musí rozvinout tuto schopnost tak, že jednotlivé stavy hluboké koncentrace jsou mu okamžitě přístupné. Rozvinutí schopnosti soustředí umožňuje bódhisattvovi počáteční pochopení nauky a pravdy, zejména v jejím aspektu prázdnoty ([[šúnjatá]]). Název úrovně je odvozen od skutečnosti, že bódhisattva na této úrovni pomáhá cítícím bytostem dosáhnout pokroku a není emocionálně ovlivněn, jestliže bytosti na jeho úsilí reagují negativně, obojí je velmi těžce zvládnutelné.
# ''Abhimukhí bhúmi'' (''čelící úroveň''): Bódhisattva pomocí rozvíjení dokonalosti moudrosti ([[pradžňá]]) dosahuje poprvé přímého zření prázdnoty ([[šúnjata]]), také plně chápe závislé vznikáni ([[pratítja samutpáda]]), proto už není vázán [[Samsára|samsárickými]] pouty. Bódhisattva na této úrovni čelí pravé povaze skutečnosti, odtud odvozen název úrovně.
# ''Dúrangama bhúmi'' (''dalekosáhlá úroveň''): Bódhisattva v tomto období zcela ovládl [[Karma (buddhismus)|karmické]] zákony, které může využívat k pomoci cítícím bytostem. K tomu využívá zejména dokonalosti ve volbě vhodných prostředků ([[upája]]), která je právě na této úrovni kultivována.
# ''Ačalá bhúmi'' (''nepohnutelná úroveň''): V tomto stádiu obnovuje bódhisattva svůj slib pomáhat nespočetným bytostem po neomezeně dlouhou dobu, čímž dovrší dokonalost rozhodnutí ([[pranidhána]]). Tento slib umožňuje bódhisattvovi nastoupit cestu směrem ke „transcendentnímu buddhovstí“, které není jednorázovým [[Buddha|buddhovstvím]], tak jak jej chápe [[théraváda]]. V této fázi dosahuje i schopnosti určit si místo a čas svého budoucího zrození. Název úrovně je odvozen od skutečnosti, že bódhisattva nemůže být pohnut jakýmikoli světskými mámeními.
# ''Sádhumatí bhúmi'' (''v pravdě svatá úroveň''): Bódhisattva získává moudrost, pomocí níž je schopný ''vidět'' do ostatních bytostí a na základě toho jim předávat [[Dharma|dharmu]] pro ně nejvhodnějším způsobem, který odpovídá jejich duchovnímu prokroku. Dominantní [[Páramitá|páramitou]] kultivovanou v tomto období je dokonalost vyšších sil ([[bála]]).
# ''Dharma-mégha bhúmi'' (''úroveň mraku dharmy'' nebo ''úroveň totality pravdy''): Představuje dovršení dokonalosti poznání ([[džňána]]) v celé její univerzalitě. Bódhisattva se stává jedním z transcendentních [[Táthagáta|táthagátů]], vybere si čas a místo lidského zrození, aby manifestoval cestu k [[Bódhi|osvícení]] a šířil [[Dharma|dharmu]], která umožní nesčetným bytostem osvobození ze [[Samsára|samsáry]]. Jako transcendetní [[táthagáta]] může opakovat svůj učitelský úkol nespočetněkrát v dalších kosmických obdobích ([[Kalpa|kalpách]]) a jiných světových systémech.
Právě realizací transcendentního [[Táthagáta|táthagátovství]] se [[mahájána]] zcela liší od [[Théraváda|théravádového]] pojetí. V [[Mahájána|mahájáně]] se bódhisattva stává [[Buddha|buddhou]] v jiné nadzemské úrovni (proto transcendentní nebo kosmický [[táthagáta]]), poté se v příhodný okamžik zrodí jako člověk, avšak jeho cesta k [[Bódhi|osvícení]], jak je popsána v příběhu Gautamy Buddhy, je pouhým „pedagogickým divadlem“, které je speciální učitelskou metodou. Bódhisattva sice jako člověk realizuje [[Bódhi|osvícení]], ale děje se tak pouze „naoko“, protože [[Bódhi|osvícení]] dosáhl již dávno předtím jako transcendentní [[táthagáta]]. [[Théraváda|Théravádová]] tradice s tímto nesouhlasí, bódhisattva je dle ní až do okamžiku [[Bódhi|osvícení]] nevědomou bytosti, [[Bódhi|osvícení]] nedosahuje v některém z nadpozemských světů, ale vždy jako člověk ve svém posledním zrození. Dle [[théraváda|théravády]] poté co [[buddha]] završí své učitelské poslání, umírá (vstupuje do [[Parinirvána|parinirvány]]) a tím jeho úkol končí, svět musí čekat dlouhé obodobí na příchod dalšího [[Buddha|buddhy]]. Pravděpodobně někteří stoupenci [[Buddha|Buddhova]] učení nemohli pochopit, že by soucitný [[Buddha]] jednou provždy opustil tento svět a zanechal ho bez pomoci. Zřejmě takové úvahy stály o zrodu [[Mahájána|mahájánové]] představy o transcendentních [[Táthagáta|táthagátech]], kteří neustálé bdí nad světem a v příhodných okamžicích se v něm objevují, aby šířili [[Dharma|dharmu]].
Řádek 137:
[[th:พระโพธิสัตว์]]
[[tr:Bodhisattva]]
[[uk:
[[vi:Bồ Tát]]
[[zh:菩萨]]
| |||