Jan Amos Komenský: Porovnání verzí

[[Soubor:BirthplaceOfJAKUherskyBrod.JPG|thumb|left|Možné rodiště Komenského v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]]]

Místo jeho narození není známo, jako pravděpodobná místa se uvádějí [[Uherský Brod]]<ref>[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komens.html Jan Amos Komenský na phil.muni.cz]</ref> (jak je uvedeno v Naardenu na náhrobní desce) nebo [[Nivnice]] (Komenský v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus, Nivnicensis<ref>[http://www.hradiste.cz/DDS/99/07/KULTUR.HTM#JJ ''Jak se žije v Nivnici'']</ref>). Občas se zmiňuje i [[Komňa]] (z čehož by mohlo vzniknout příjmení Komenský, Comenius), odkud pocházela otcova rodina.<ref>[http://www.mjakub.cz/index.php?idm=37 Muzeum J. A. Komenského]</ref> Jan žil s rodiči v Uherském Brodě (pocházel z měšťanské rodiny). Jeho otec Martin Segeš (orig. Szeges) († 1602-4), byl významným členem [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], jeho matka byla Anna Chmelová. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř (Kateřina, Markéta, Ludmila a Zuzana) sester ([[1604]]) se o něj starala jeho teta ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]], kde začal studovat.

Roku [[1608]] začal studovat na [[latina|latinské]] škole (gymnáziu) v [[Přerov]]ě, odkud v roce [[1611]] odešel na vysokou školu do [[Herborn]]u. Již při studiu začal pomáhat profesoru [[teologie]] a nejmladšímu členu profesorského sboru [[Johann Heinrich Alsted|Johannu Heinrichu (Janu Jindřichu) Alstedovi]] s pracemi na obecné [[encyklopedie|encyklopedii]]. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: ''Poklad jazyka českého'', což měl být velký slovník, a dále encyklopedii ''Divadlo veškerenstva věcí''. Tato díla nedokončil. Roku [[1613]] Jan navštěvuje [[Amsterdam]], v té době vysoce rozvinuté město [[Evropa|Evropy]]. Odtud se vypravuje na univerzitu do [[Heidelberg]]u v [[Německo|Německu]], kde ovšem stráví pouze jeden semestr. Poté se roku [[1614]] vrací přes [[Praha|Prahu]] do [[Přerov]]a, jako [[rektor]] latinské školy. V roce [[1616]] byl vysvěcen na kazatele a následně odešel do [[Fulnek]]u, kde působil jako rektor tamější školy a jako [[kazatel]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou. V této době píše spis ''Listové do nebe''.