Heidenreich Sedlecký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m práce |
+info |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}'''Heidenreich Sedlecký''' byl opat [[Sedlecký klášter|sedleckého kláštera]], významný diplomat své doby. Na místo opata byl zvolen zřejmě v době po [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] a během svého úřadu klášteru přidal na významnosti a také se podílel na založení první [[fundace]] na [[klášter Zbraslav|Zbraslavi]].
Heidenreich se stal jedním z rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Do
| příjmení = Charvátová
| jméno = Kateřina
Řádek 11:
| isbn = 80-7184-617-1
|poznámky = Dále jen ''Fundace 12. století''}}</ref>
Po vraždě posledního [[Přemyslovci|přemyslovského]] krále [[Václav III.|Václava III.]] roku [[1306]] se Heidenreich společně se [[seznam zbraslavských opatů|zbraslavským opatem]] [[Konrád Zbraslavský|Konrádem]] přiklonil ke kandidatuře Albrechtova syna [[Rudolf Habsburský|Rudolfa]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Charvátová
| jméno = Kateřina
| titul = Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery založené ve 13. a 14. století
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2002
| strany=190
| isbn = 80-246-0385-3
|poznámky = Dále jen ''Kláštery založené''}}</ref> který se stal prvním Habsburkem na trůnu českých králů. Po Rudolfově nečekaném skonu se cisterciáčtí opaté silně vyhradili proti vládě [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]].<ref>''Kláštery založené'', str. 191</ref> Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapřičinila útok kutnohorských občanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref>
== Odkazy ==
| |||