Russenorsk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LucienBOT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: es:Russenorsk
Lad.Raj (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Russenorsk''' je [[Pidžin|pidžinový]] [[jazyk (lingvistika)|jazyk]], kombinující v sobě prvky [[norština|norštiny]] a [[ruština|ruštiny]]. Vznikl v komunitě ruských obchodníků a norských rybářů v arktických oblastech. Užíván byl v oblasti norsko-ruské hranice ([[Barentsovo moře]], polostrov [[Kola (poloostrov)|Kola]], ale i souostroví [[Špicberky]]).
 
K rozšíření tohoto jazyka vedl hlavně čilý směnný obchod mezi oběma komunitami a také skutečnost, že jak pro [[rusové|Rusy]], tak pro [[norové|Nory]] v arktických oblastech bylo problematičtější spojit se s jinými oblastmi jejich země než se sebou navzájem. Jazyk byl používán zhruba od 17. století (první doložené slovo) až do 20. století. [[Říjnová revoluce]] v [[rusko|Rusku]] v roce [[1917]] však velmi ztížila možnost kontaktů mezi ruskou a norskou komunitou. Tím se i snížila potřeba společného dorozumívání. K ztrátě významu jazyka vedla i výrazná změna společné hranice mezi [[Norsko|Norskem]] a [[Rusko|Ruskem]], které ztratilo roku 1917 formální svrchovanost nad [[Finsko|Finskem]]. V roce [[1919]] obsadilo Finsko oblast kolem městečka [[Petsamo]], čímž byla až do roku [[1944]] přerušena i společná hranice mezi Ruskem a Norskem. Úplně poslední doložená transakce v tomto jazyku byla uzavřena v roce 1923. Ze [[sociologie|sociologického]] hlediska bylo zajímavé, že jazyk byl užíván napříč sociálními vrstvami. Některé morfologické jevy v jazyce russenorsk jsou přičítány vlivu ještě jiných jazyků. Například [[koncovka (mluvnice)|koncovka]] ''-om'' u sloves, pochází možná z pidžinizované [[angličtina|angličtiny]] užívané v přístavu [[Archangelsk]]. Avšak toto tvrzení není zcela přesvědčivě doložitelné.
 
Gramatika jazyka russenorsk byla velmi jednoduchá jako u všech pidžinových jazyků. Byla prokázána existence asi 400 slov. V drtivé většině se slovní zásoba týkala problematiky obchodu, lovu a rybolovu (případně souvisejících témat jako počasí), omezeně zasahovala do politiky a hudby. Slova jazyka byla ovlivněna či přejata v 50 % případů z [[norština|norštiny]], v 40 % z [[ruština|ruštiny]] a dále se v jazyku projevovaly vlivy [[angličtina|angličtiny]], [[nizozemština|holandštiny]], [[dolnoněmčina|dolnoněmčiny]], [[finština|finštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[švédština|švédštiny]] a [[sámské jazyky|sámských]] (laponských) jazyků.