Valenční elektron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Text byl rozšířen, bylo upřesněno označení skupin prvků v PSP,byla odstraněna chybná formulace o počtu val.elektronů d a f-prvků ve vztahu k číslu skupiny
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
Chemické prvky dělíme na s, p, d a f-prvky podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech. Prvky s a p nazýváme též nepřechodné prvky, jejich valenční elektrony (nebo orbitaly) jsou pouze v jediné - poslední vrstvě (slupce) obalu atomu. Při klasickém číslování skupin jde o skupíny I.A až VIII.A a počet valenčních elektronů těchto prvků odpovídá číslu skupiny. Jako přechodné prvky označujeme d-prvky. Jejich valenční elektrony (orbitaly) zahrnují poslední a část předposlední vrstvy obalu atomu, jde v klasickém očíslování o skupiny I.B až VIII.B. Zde číslo skupiny odpovídá počtu valenčních elektronů jen u části prvků. Jako vnitřně přechodné označujeme f-prvky, které mají valenční elektrony (orbitaly) v posledních třech vrstvách obalu atomu. Obecně můžeme zapsat, že elekronová konfigurace valenčních elektronů s-prvků je ns<sup>1,2</sup>, p-pvků ns<sup>2</sup>, np<sup>1 až 6</sup>, d-prvků ns<sup>2</sup>, (n-1)d<sup>1 až 10</sup>, kde n je číslo poslední vrstvy obalu atomu (číslo periody, v níž je prvek v periodické soustavě prvků, nejvyšší hodnota kvantového čísla orbitalů daného atomu). Rozdělení prvků za pomoci typu valenčních orbitalů můžeme konkretizovat až na označení jednotlivých skupin (sloupců) prvků periodické soustavy. Známe tedy s<sup>1</sup> a s<sup>2</sup> prvky, p<sup>1</sup> až p<sup>6</sup> prvky, d<sup>1</sup> až d<sup>10</sup> prvky a f<sup>1</sup> až f<sup>14</sup> prvky.
 
Valenční elektrony (orbitaly) může atom prvku potenciálně použít pro tvorbu chemické vazby. Hlavní typ chemické vazby - [[kovatentní vazba]] se vytváří především s využitím nespárováných valenčních elektronů, tedy těch, které jsou ve valenčních orbitalech umístěné jednotlivě. Prvek tak nemusí (a někdy ani nemůže) využít pro tvorbu kovalentních vazeb všechny valenční elektrony. Příkladem takových prvků jsou vzácné plyny (třeba He), které mají valenční eletrony v orbitalech výhradně spárované a mohou je jen vyjímečně rozdělit. Helium proto netvoří chemické vazby. Některé prvky mohou část nebo všechny valenční elektrony odštěpit a vytvořit [[kationty]] (zejména reaktivní [[kovy]]), reaktivní [[nekovy]] mohou do valenčních orbitalů naopak elektrony přijmout a vytvořit [[anionty]]. Tato schopnost souvisí s [[elektronegativitou]] prvku. Tak vzniká tzv. [[iontová vazba]].
 
== Související články ==