Zinko-uhlíkový článek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
překopáno, takto má mnohem vyšší vypovídající hodnotu |
||
Řádek 2:
'''Zinko-uhlíkový článek''' je druh [[galvanický článek|galvanického článku]], bývá také společně s zinko-chloridovým článkem označován jako "suchý článek".
Byl vynalezen na základě [[Leclancheův článek|Leclancheova článku]], s nímž má stejné chemické složení.
Jeho jméno je odvozeno ze zinku tvořícího zápornou elektordu a uhlíkové tyčinky, tvořící kladný kontakt článku.
==Složení==
Zápornou [[elektroda|elektrodu]] tvoří [[zinek|zinkový]] kalíšek, který zároveň tvoří vnější obal článku.
Kladnou elektrodu tvoří práškový [[oxid manganičitý]] (MnO<sub>2</sub>, [[burel]]), který je pro lepší vodivost smíchán s práškovým uhlíkem. Do této směsi je vložena uhlíková tyčinka umístěná v ose článku.
Elektrolyt tvoří vodný roztok [[chlorid amonný|chloridu amonného]] (NH<sub>4</sub>Cl, [[salmiak]]).
Elektrolyt se v článku nenachází volně kapalný, ale je nasáknut do kladné elektrody (práškové směsi uhlíku a burelu)-odtud pochází staré označení “suchý článek”.
Mezi kladnou elektrodou (práškem) a zinkovým obalem se nachází [[separátor]] ze savého papíru kvůli zabránění přímému kontaktu mezi elektorodami a přitom umožňuje průchod elektrolytu mezi elektordami.
==Konstrukce==
Článek je nejčastěji konstuován tak, že zinkový kalíšek tvoří zároveň vnější obal článku. Toto řešení sice snižuje cenu, ale v případě, že zde není přítomen žádný další nepropustný obal, může dojít k vytečení článku. V součastnosti bývá přítomna plastiková fólie a/nebo kovový plášť.
==Vytečení článku==
V průběhu vybíjení je spotřebováván zinek a vytvoří se voda (viz chemické rovnice níže). Při “poddimenzování” tloušťky zinkového obalu výrobcem, může nastat situace, kdy se zinek proděraví a elektrolyt obsahující nyní hodně vody začne vytékat ven a způsobovat korozi uvnitř napájeného přístroje.
== Elektrochemická reakce ==
Řádek 19 ⟶ 38:
== Vlastnosti ==
[[Jmenovité napětí]] článku je 1,5 [[Volt|V]].
Ve srovnání s jinými druhy baterií (zinko-chloridové, alkalické) nemají takovou kapacitu a schopnost dodávat větší proud. Naopak jejich výhodou je nízká cena. Z těchto důvodů jsou vhodné především pro méně náročné použití např. do hodin a budíků, rádií nebo některých svítilen. [[Kategorie:Chemické zdroje elektřiny]]
| |||