Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 390 bajtů ,  před 9 lety
bez shrnutí editace
{{Příbuzný|syn|[[Jindřich I. Bradatý]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Adéla Zbyslava Slezská]]}}
}}'''Boleslav I. VysokýDlouhý''' (lat. ''Altus'', pol. ''Wysoki'') ([[1127]] - [[1201]]) byl slezskýprvním [[Piastovci|Piastovcem]], pokterý rozdělenínosil Slezskatitul vratislavský a opolskýslezský kníže z(lat. rodu''dux [[Piastovci|Piastovců]]Slesie'').
 
Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. PrávěDo roku [[1163]] pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] roku [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]], kterému již vládl jeho otec Vladislav, než byl v roce. [[1146]] vyhnán (odtud přídomek).
 
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Dlouhý využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl Kazimír Spravedlivý, nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého vévody Jaroslava, syna Boleslava Dlouhého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava Dlouhého, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku 1172 zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a hrad Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku 1173 [[Měšek III. Starý]] nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Jestliže titul ''dux Slezie'' používaný Boleslavem Dlouhým nejpozději od roku [[1175]] naznačuje rostoucí nezájem o vrchní vládu, pak události roku [[1177]] znamenají definitivní tečku za jeho ambiciozními plány.
Na počátku 70. let 12. století podporoval strýce [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]] při boji o [[Krakovsko]], zatímco jeho bratr Měšek zase svého jmenovce, úřadujícího polského seniora (a taktéž strýce) [[Měšek III. Starého|Měška III. Starého]]. Boleslav byl svým bratrem vyhnán z jejich knížectví, ale po vítězství Kazimíra došlo mezi bratry k dohodě. Boleslav si podržel [[Vratislavské knížectví]], jeho syn [[Jaroslav Opolský|Jaroslav]] získal [[Opolské knížectví]], bratři Měšek a [[Konrád Hlohovský|Konrád]] [[Ratibořské knížectví]] s Těšínskem respektive [[Hlohovsko]] a [[Lehnicko]]. Po Jaroslavově smrti na jaře 1201 získal Boleslav zpět Opolsko, ale záhy zemřel. Vratislavsko a Opolsko tak připadlo jeho druhému synu [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichovi I. Bradatému]].
 
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět připdlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Dlouhého, Měšek Ratibořský, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na Jindřichu I. Bradatém vymohl Opolsko. Od něho pocházeli všichni opolští vévodové.
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, čímž položil základ rozkvětu Vratislavského knížectví v první polovině 13. století. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově vybudoval nové knížecí sídlo. Hned v prvním roce své vlády pozval do Slezska [[cisterciácký řád|cisterciáky]], kteří si v [[Lubuš]]i založili [[klášter Lubuš|opatství]]. To se stalo rodovým pohřebištěm slezských Piastovců. Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné [[brakteát]]y.
 
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. ''Lubiąż''). Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově (pol. ''Ostrow Tumski'') nechal vybudovat románský hrad. Do [[klášter Lubuš|lubušské kláštera]], kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] z klášteru Pforta nad řekou Salou (něm. ''Pforte an der Saale''). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince - [[brakteát]]y.
 
== Literatura ==
{{portál Slezsko}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zientara| jméno = Benedykt | odkaz na autora = Benedykt Zientara | titul = Bolesław Wysoki - tułacz, repatriant, malkontent. Przyczynek do dziejów politycznych Polski XII wieku | vydavatel = Przegląd Historyczny 62, 1971, s. 367-396}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 208 | isbn = 80-7277-245-7 | strany = }}
 
263

editací