Šikšáštaka: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 11 lety
m
(upřesnění)
(m)
{{upravit - náboženství}}
{{Indická filosofie}}
'''Šikšáštaka''' (akademicky správný přepis ([[IAST]]) je Śrī Śikṣāṣṭakam) (''Śikṣa'' znamená v sanskrtu 'učení','pokyn', a ''aṣṭaka'' se překládá jako 'osmiverší') je dílo, kterýkteré po sobě zanechal [[vaišnavismus|vaišnavský]] [[mnich]] a společenský reformátor [[Čaitanja Maháprabhu]] (1486 - 1534).
 
Ve své Šikšáštace klade Čaitanja Maháprabhu hlavní důraz na důležitost hlasitého zpívání (''kírtan'') a tichého osobního prozpěvování (''džapa'') Božích jmen. To jsou hlavní charakteristiky gaudíja [[vaišnavismus|vaišnavských]] duchovních praktik (''sádhana'') (viz druhý a třetí verš). Počáteční verš Šikšáštaky vysvětluje důvody, proč by se mělo po světě šířit společné zpívání svatého jména Pána - ''sankírtan'' (skupinové zpívání jmen [[Bůh|Boha]]). Čtvrtý verš poukazuje na to, že toto zpívání, forma [[bhakti]], není pouhým prostředkem k osvobození ([[mókša]]), ale pokračuje život za životem.
Počáteční verš Šikšáštaky vysvětluje důvody, proč by se mělo po světě šířit společné zpívání svatého jména Pána - ''sankírtan'' (tzn. skupinové zpívání jmen Boha). Čtvrtý verš poukazuje na to, že toto zpívání, forma [[bhakti]], není pouhým prostředkem k osvobození ([[mókša]]), ale pokračuje život za životem.
 
== Verše ==
Neregistrovaný uživatel