Verze z 15. 3. 2010, 22:10 editovat Klevka (diskuse \| příspěvky) 19 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 3. 2010, 22:11 editovat zrušit editaci Klevka (diskuse \| příspěvky) 19 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 4: Nejběžnější formou jejich práce je analýza např. společenských, politických nebo sociálních problémů a jejich řešení. Tématem může být jakákoli záležitost počínaje politikou až po volnočasové aktivity, obvykle se odvíjí z aktuální potřeby studijní skupiny. Od klubů se SC (study circles) liší spíše svým zaměřením nebo postojem členů ke zkoumanému tématu než samotnou organizací. V západní Evropě se vytváří dokonce projekty, jejichž cílem je vytvoření nadnárodní sítě studijních kroužků pro otázky evropské demokracie, které mohou být obsahovým posílením iniciativ evropských občanů prostřednictvím vzdělávání dospělých a „europeizaci“ tohoto vzdělávání politickými iniciativami. Jde o pokusy spojit zkušenosti a výsledky evropských programů Grundtvig, Comenius. Cílem akce, jakou bylo "Partnerství s občanskou společností " v Německu, bylo "... vytvořit nové formy činnosti v oblasti občanské výchovy, které umožní protagonistům evropské politiky vstoupit do kontaktu s odborníky, kteří mají praktické zkušenosti s osvědčenými formami vzdělávání dospělých..." http://de.wikipedia.org/wiki/Selbstgesteuertes_Lernen Nicméně v roce 2001 jedna studie Staffana Larsona dospěla k závěru, že „… účast v studijních kroužcích byla sice uspokojivá, ale při řešení konkrétních problémů byly kroužky jen částečně úspěšné, neboť jejich schopnost ovlivňovat společenské dění je slabý…“

Study circles: Porovnání verzí