Study circles: Porovnání verzí

== Podstata a smysl studijních kroužků ==

 

V západní Evropě se vytváří dokonce projekty, jejichž cílem je vytvoření nadnárodní sítě studijních kroužků pro otázky evropské demokracie, které mohou být obsahovým posílením iniciativ evropských občanů prostřednictvím vzdělávání dospělých a „europeizaci“ tohoto vzdělávání politickými iniciativami. Jde o pokusy spojit zkušenosti a výsledky evropských programů Grundtvig, Comenius. Cílem akce, jakou bylo "Partnerství s občanskou společností " v Německu, bylo "... vytvořit nové formy činnosti v oblasti občanské výchovy, které umožní protagonistům evropské politiky vstoupit do kontaktu s odborníky, kteří mají praktické zkušenosti s osvědčenými formami vzdělávání dospělých..."

Nicméně v roce 2001 jedna studie Staffana Larsona dospěla k závěru, že „… účast v studijních kroužcích byla sice uspokojivá, ale při řešení konkrétních problémů byly kroužky jen částečně úspěšné, neboť jejich schopnost ovlivňovat společenské dění je slabý…“

Studijní kroužky dnes mají ve Švédsku širokou vnitrostátní podporu. Národní vzdělávací asociace obdrží každoročně dotace od federální vlády a spolupracuje s lidovými vysokými školami (Volkshochschule), podněcuje krátkodobé univerzitní kurzy, dálkové studium a distanční vzdělávání, které umožňuje občanům lépe chápat společenské a národní problémy a ve větší míře se podílet na jejich řešení.

 

 

Švédský model studijních kroužků byl úspěšně transplantován i do americké kultury a uplatnil se především ve Fóru národních problémů, které bylo sponzorovala Domácí Politická Associace v Daytonu, Ohio, a v programu Studijního kroužku Zedníků a přidružených řemeslníků, který začal působit v roce 1986.

Studijní kroužky se využívaly ve velkém rozsahu např. v Austrálii po dobu několika let s cílem zaangažovat občany v tak rozdílných otázkách, jako bylo usmíření mezi domorodými a „nepůvodními“ Australany nebo řešení ekologické katastrofy – šíření modro-zelených řas do říčního systému země. Při vzdělávání dospělých Austrálie se prosadilo využití studijních kroužků na dobu mnoha let. V poslední době se síť australských studijních kroužků stala hlavním zdrojem studia pro odborníky v této oblasti. Duchovním otcem této formy vzdělávání je [[Nikolaj Frederik Severin Grundtvig]]

Další informace viz [[http://de.wikipedia.org/wiki/Selbstgesteuertes_Lernen]]