'''Átma''' nebo též '''átman''' (v [[dévanágarí]] आत्मा nebo आत्मन्, stř. rod, přepisované s malým počátečním písmenem) je [[hinduismus|hinduistický]] termín označující tu nejvnitřnější Jáduchovní podstatu každého jedince (a do češtiny se překládá většinou jako „Já“[[jáství]], „Nadduše“já, „Duše“[[duše]] atp.)nebo nadduše. Átma se objevují také vV [[buddhismus|buddhistické]] filosofii,kdese aleátma nabýváobjevuje mírněv odlišnéhoo odlišném významu (viza téžnazývá se [[Anattá|anátmaanattá]]).
TermínPojem jeátma poprvéje plně rozebírán v [[Upanišady|Upanišadáchupanišadách]],jejichža základním poselstvím z tohoto rozboru je totožnost átma a [[brahmabrahman]], tedy skutečnéhoindividuální Já[[jáství]] člověka a nejzazšínejvyšší nepopsatelné[[Kosmos|kosmický]] skutečnosti. „Pokud[[fenomén]]:{{Citace|Pokud jde o vztah mezi nejvyšším kosmickým fenoménem [[brahma]] a duchovní podstatou člověka, dospívají všichni autoři Upanišadupanišad k jednotnému závěru - k přesvědčení o jejich totožnosti.“<ref name="Zbav">D. Zbavitel: Upanišady. DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání str. 15 (Předmluva).</ref>}} Základem je tedy poznání átma a zjištění, že je vskutku totožné s brahma. Tak je možno dosáhnout vysvobození (''[[mókša]]'') z koloběhu životů (''[[samsára]]''). Toto poznání není pouhé intelektuální poznání, ale prožitek této jednoty, kterého je možno dosáhnout různými způsoby. (vV Upanišadáchupanišadách se někdy mluví o soustředění na átma (<ref>Kathópanišad II.12)</ref> nebo [[Meditace|meditaci]], že vše je átma apod.;vV nejstarších Upanišadách[[Upanišady|upanišadách]] je možné nalézt i zmínky o milosti, kterou člověk může dojít ktímto tomuto zjištění)zjištěním.
