Átma: Porovnání verzí

Přidáno 801 bajtů ,  před 11 lety
→‎Interpretace átma: Částečné vrácení smazaného příspěvku, sytax, odstranění neencyklopedických přívlastků, vnitřní odkazy, citace
(ref name = "Zbav")
(→‎Interpretace átma: Částečné vrácení smazaného příspěvku, sytax, odstranění neencyklopedických přívlastků, vnitřní odkazy, citace)
 
== Interpretace átma ==
Všechny [[Indická filosofie|indické filosofické]] směry s pojmem átma nějakým způsobem pracují, (i když třeba buddhistická filosofie nebo materialističtí lókájatikové jeho existenci popírají). Ale podstataPodstata átma je v různých směrech[[Indická filosofie|filosofických školách]] interpretována odlišněrůzně. V Brhadáranjakópanišadě (III.9.26), která je jednou z nejstarších, je átma popisováno taktonásledovně: „Ono{{citace|Ono Já není to ani to (''néti néti''). Je neuchopitelné, protože je nelze uchopit. Je nezničitelné, protože se nezničí. Je nelpějící, protože nelpí. Je nespoutané, netrpí, není zraňováno.<ref (př.name="Zbav"/>|Brhadáranjakópanišad DIII. Zbavitel)9.26}}
 
Rovnice átma = brahma[[brahman]] je základem učení [[védanta|védanty]], která je jedním z šesti duchovních směrů [[Hinduismus|hinduismu]]. Zvláštně ne-dvojná védanta ([[advaita]] [[védanta)]] drží tuto rovnici v jejím nejsilnějším smyslu, tedy, že i átma je jen jeden a vše je ve výsledku jedno. Zdání dvojnosti (duality) je pouze iluze ([[májá]]). Átma je v tomto případě chápáno velice abstraktně (opsatelnéjako pouzebytí, negativnímvědomí, způsobem<ref>Někdy je átma popisováno jakoblaženost (''sat-čit-ánanda'' (bytí, vědomí, blaženost).</ref>) a v důsledku tím pádemtoho neexistuje lidská individualita. Aby přesto bylo možné vysvětlit takové věci jako je [[reinkarnace]] nebo [[karma (hinduismus)|karma]], existuje pojem [[ahankárajáství]] (falešné ego''ahankára''). [[Advaita]] [[védanta]] učí, že kvůli nevědomosti[[nevědomost]]i si člověk myslí, že je hmotnou individualitou (definovanou [[''upádhi]]'') na základě [[jáství]] (''ahankáry''), a proto si musí být doveden ke zjištěníuvědomit, že jeho skutečnou podstatou je átma, které je brahmaztotožněné s [[brahman]].<ref name="Zbav"/>
 
věčnýchNaproti atomu nepatrnýchdvaita [[védanta]] považuje átma za odlišné od [[brahman]] a učí, jakže uvádějípodle některéněkterých [[Upanišady|upanišad]]<ref>Katha Upanišadupanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[Puránapurány|Puránypurán]]<ref>Bhágavata Puránapurána 3.6.8, 7.7.43, 11.31.13</ref>, [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, 2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> nebo i [[Védanta|védánty]] [[sútra|sútry]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref>) jich existuje více. DlePodle tohototěchto učenínauk zůstává individualita[[brahman]] věčněvěčný zachována.a Jakoneměnný, přičemž individuální átma (''džívátma'') se označuje ta složka člověka, která prochází reinkarnacírůznými [[Reinkarnace|reinkarnacemi]].
Naproti tomu [[dvaita]] védanta považuje átma absolutně za odlišné od brahma - existuje více individuálních,
věčných a nepatrných Já, jak uvádějí některé Upanišady<ref>Katha Upanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[Purána|Purány]]<ref>Bhágavata Purána 3.6.8, 7.7.43, 11.31.13</ref>, [[Bhagavadgíta]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, 2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> i [[Védanta sútra]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref>). Dle tohoto učení zůstává individualita věčně zachována. Jako átma (džívátma) se označuje ta složka člověka, která prochází reinkarnací.
 
Podle [[Védy|Védvéd]]<ref>Rig Véda 1.164.20-22</ref> a [[Upanišady|Upanišadupanišad]]<ref>Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 3.20, 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20</ref> se átmáindividuální átma (''džívátmá'') a [[Paramátmá]]neprojevený átma (''paramátmá'') nacházejí v těle jako dva ptáci na jednom stromě. Jejich vzájemnou interakci lze vysvětlit na moderním příkladu počítače. Fyzické tělo lze přirovnat k [[hardware]], subtilní či astrální tělo k [[software]], falešné ego [[ahankárujáství]] (''ahankára'') k rozhraní, [[Duše|duši]] (átmu) k uživateli a Paramátmuneprojeveného átmu (''paramátma'') k [[systémový operátor|systémovému operátorovi]] ovládajícímu síť ostatních počítačů neboli ([[Tělo|těl]]).<ref>[[Bhagavadgíta]] 13.3</ref>. Funkčnost systému je dána stavem těl. Když jsou zcelatěla nepoužitelná, [[duše]] je opustí a Paramátmá[[systémový operátor]] (''paramátmá'') jí přidělí jinájinou [[Duše|duši]] (átma) podle jejíchzásad potřeb,[[karma tužeb(hinduismus)|karmy]] a zásluhteorie ([[reinkarnace]]).
 
Syntézou [[Advaita|advaity]] a dvaity je [[ačintja bhedábheda tattva]] (''nauka o nepochopitelné odlišnosti a totožnosti (''ačintja bhedábheda tattva''), kterou učil [[Čaitanja Maháprabhu]]. Totožnost je chápána jako kvalitativní a odlišnost jako kvantitativní.
 
Pojem átma je ale používán i v dalších směrech jako je např. [[jóga|józe]] ia [[sánkhja|sánkhje]]. [[Pataňdžali]] vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|jóga sútrách II.5.]] [[nevědomost]], jako stav, kdy „člověk považuje své pomíjivé (''anitja''), nečisté (''ašuči''), strastiplné (''duhkha'') a neduchovní (''anátma'') považuje za věčné (''nitja''), čisté (''šuči''), blažené (''sukha'') a za duši (''átma'')“<ref>Eliade, M.: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo, Praha 1999, str. 28.</ref>. Toto učení mělo veliký vliv a je rozebíráno i v mnoha pozdějších duchovních textech jako je např. [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]]. V ritualistické literatuře bráhman se pojem átma používá pro tělo obětiště nitja a kámja obětí. Nitja jsou oběti určené k trvalému udržování řádu světa rta, brahma a kámja jsou oběti za účelem splnění přání obětujících. [[Kátjájana Šulba sútra]] jmenuje deset typů tohoto obětiště. Védih, obřadiště z vrstev nepálených cihel, znázorňovalo posvátný rok, rytmus přírody a času se světy podsvětí, země a nadsvětí. Obětník při výstupu vědomí mimo své tělo nabýval podob světla nebo orla šjény, jednal s bohy o výsledku oběti a nabyl mocných psychických sil. Pro takové mocné a dlouhotrvající obřady jako byl mahávratah, obřad zimního slunovratu, cvičil obětník pránájámu, dechová cvičení na ovládnutí jemné energie ([[prána|prány]]).
 
V ritualistické literatuře [[Bráhmany|bráhman]] se pojem átma používá pro obětiště (''nitja'') a oběť (''kámja''). ''Nitja'' jsou obětiště určená k trvalému udržování řádu světa (''rta'') a oběti (''kámja'') jsou splněná přání obětujících. ''Kátjájana šulba'' [[sútra]] jmenuje deset typů těchto obětišť. Obětiště z vrstev nepálených cihel, znázorňovalo posvátný rok, rytmus přírody a času se světy podsvětí, země a nadsvětí. Oběť nabývala podob světla nebo orla (''šjény'') a jednala s bohy o výsledku oběti a tím nabyla mocných psychických sil. Pro takové mocné a dlouhotrvající obřady jako byl obřad zimního slunovratu (''mahávratah''), užíval obětující dechová cvičení ([[Pránájáma|pránájámu]]), aby ovládl jemné energie dechu ([[prána|prány]]).
V áranjakách, [[Bráhmany|bráhmanách]] a jejich součásti, [[Upanišady|upanišadách]], jsou popsány metody, jimiž lze odhalit pozadí hrubohmotného a jemného [[Prána|pránického]] světa v prostoru duchovního srdce, átma v ákáši ([[éter]]u).
 
V áranjakách, [[Bráhmany|bráhmanách]] a jejich součásti, [[Upanišady|upanišadách]], jsou popsány metody, jimiž lze odhalit pozadí hrubohmotného a jemného [[Prána|pránického]] světa v prostoru duchovního srdce, átma v ákáši ([[éter]]u). [[Poznání]] átma odhaluje, že duchovní příroda je charakterizována rytmy vdechu a výdechu, pocity a podněty, zatímco átma a paramátma, ztotožněné s absolutním [[brahman]] ničemu nepodléhají. Teorie átma jako [[jáství]] je podle Advaita [[Védánta|védánty]] chybná. [[Jáství]] sice koření v átma, ale átma samo není [[jáství]] (''ahankára'') děděné podle zásad [[Karma (hinduismus)|karmy]], ale je souhrnem [[iluze|iluzí]] (''[[Májá|májou]]'') a dočasným vznikáním a zanikáním. Átma je jednou z nejcennějších hodnot [[Védy|védské]] nauky.
 
== Citáty ==
8 878

editací