Edikt nantský: Porovnání verzí

Edikt měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. měl k vydání ediktu i osobní důvody. Sám byl původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po [[Bartolomějská noc|bartolomějské noci]], kdy byl [[Karel IX. Francouzský|Karlem IX.]] držen v [[Louvre|Louvru]]. V roce [[1576]] Jindřich, tehdy ještě král [[Navarra|navarrský]], uprchl z [[Paříž]]e a vrátil se k protestantské víře. V roce [[1584]] se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, [[27. únor]]a [[1594]], byl korunován králem Francie, jejíž trůn se upráznil zavražděním [[Jindřich III. (francouzský král)|Jindřicha III.]] Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.

 

 

[[Kategorie:Dějiny Francie]]