Verze z 12. 3. 2010, 10:30 editovat Leotard (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 056 editací Drobná přeformulace úvodu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 3. 2010, 14:57 editovat zrušit editaci Hidalgo944 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 757 editací m →‎Charakteristika Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Velkoobchodní jednotky mívají obvykle podobu velkých [[skladiště\|skladišť]], [[sklad]]ů, úložišť [[surovina\|surovin]] či [[překladiště\|překladišť]] [[zboží]] a [[materiál]]u, doplněné o nezbytné [[administrativa\|administrativní]] a provozní zázemí. Někdy bývají doplněny o [[maloobchod]]ní prodejnu určenou jak pro místní [[obyvatelstvo]] a [[zaměstnanec\|zaměstnance]] své [[firma\|firmy]]. Některá velkoobchodní zařízení mohou být také spojena např. s [[obchod]]ními [[balírna]]mi sypkých [[Potravina\|potravin]], zařízeními určenými pro sušení [[zelenina\|zeleniny]], [[zrání\|dozrávání]] [[ovoce]] (např. [[banány]]), [[pražírna]]mi oříšků, doplňkovou [[adjustáž]]í [[zboží]], apod. včetně dalších doplňkových technických služeb (např. [[doprava]], [[logistika]], [[manipulační technika]], údržba apod.). Od maloobchodů se velkoobchody liší nejen opticky (velkoobchodní prostory nemusejí vypadat tak vábně jako maloobchodní prodejny), ale též subjektem na straně kupujícího a též povahou samotné transakce. TaU jetypického ~~vždy~~„skladového“ velkoobchodu a zejména u dražšího a specifického zboží je v podobě písemné smlouvy, ve které má své závazky nejen dodavatel zboží ale i jeho odběratel, který se dopředu zavazuje v převzetí a uhrazení určitého počtu zboží v určitém termínu (na rozdíl od koncového zákazníka v maloobchodě, který si může dovolit kdykoli z obchodu „vycouvat“). Samotný objem odebíraného zboží pak může být hybnou silou produkce ze strany výrobce, potažmo celého výrobního řetězce (viz též [[push production a pull production]]). == Historie ==

Velkoobchod: Porovnání verzí