Vilém II. Sicilský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlep
Řádek 17:
 
Neschopen získat zpět africké državy ztracené za vlády svého otce, soustředil Vilém svoji pozornost na [[Egypt]], odkud [[Saladin]] ohrožoval [[Jeruzalémské království]]. V červnu [[1174]] se vylodila armáda o síle 50 000 mužů u [[Alexandrie]]. Příjezd Saladina však donutil sicilany k rychlému ústupu.
Větší naděje na úspěch se vynořila v [[Byzantská říše|Byzanci]]. Za zmatků, které následovaly po smrti [[seznam byzantských císařů|císaře]] [[Manuel I. Komnenos| Manuela I.]] roku [[1180]], Vilém využil již vypracovaných plánů a vytáhl proti [[Konstantinopol]]i. [[Drač]] padla [[11. června]] [[1185]]. Poté osmdesátitisícová armáda (z toho pět tisíc rytířů) postupovala na [[Soluň]], flotila 200 lodí plula k témuž cíli po moři a cestou obsadila [[Jónské ostrovy]], [[Korfu]], [[Kefalonia|Kefalonii]], [[Ithaka|Ithaku]] a [[ZakyntosZakynthos]]. Soluň byla tak napadena ze země i z moře současně, byla dobyta a vypleněna. Padlo na sedm tisíc Řeků.
 
Sicilská vojska pak dále postupovala na Konstantinopol. Proti nim vytáhl císař [[Izák II. Angelos]] a v bitvě na březích řeky Strymon je [[7. září]] [[1185]] porazil. Soluň zůstala opuštěna. V roce [[1189]] uzavřel Vilém s Izákem mír, při čemž přišel o všechna dobytá území.