Thomas Robert Bugeaud: Porovnání verzí

Bugeaud se vrátil do Francie po skončení bojů, ale již na jaře byl povolán zpět do Oranu potlačit opětovné povstání. Uzavřel s Abd el Kaderem 31. května [[1837]] [[Tasenská smlouva|Tasenskou smlouvu]] o vyhovující správě provincie a tím vzal opozici ve Francii vítr z plachet. O celé akci sepsal ''„Mémoire sur notre établissement dans la province d’Oran par suite de la paix“'' (Pamětní spis o naší posici v provincii Oran v důsledku míru. Paříž, [[1838]]). V únoru 1838 opět zasedl v parlamentní lavici a energicky se zasazoval roku [[1840]] za [[Pařížské hradby|opevnění Paříže]]. Koncem roku 1840 byl jmenován guvernérem [[Alžír]]ska a velmi úspěšně se prosadil jako generál, ale hlavně jako organizátor. Po vypuknutí války s [[Maroko|Marokem]], vtáhl s vojskem na území protivníka a dosáhl rozhodného a rozhodujícího vítězství v [[bitva u Isly|bitvě u Isly]] (14. srpna [[1844]]), které mu přineslo i titul vévoda z Isly, když maršálskou hůl obdržel již rok před touto bitvou (1843). Roku [[1847]] se vrátil zpět do Francie. V noci z 23. na 24. února [[1848]] byl pověřen vojenským velením Paříže. S chladnou hlavou a rozvážně navrhl ofenzivní operační plán k potlačení revoluce, ale byl 24. února 1848 písemným rozkazem krále Ludvíka-Filipa, doručeným v 10 hodin dopoledne přinucen k ústupu a brzy poté odvolán z velení. Pak se neúspěšně pokoušel krále ovlivnit, aby neodstupoval. Byl zvolen poslancem Národního shromáždění a zde reprezentoval extrémní pravici. Zemřel 9. června [[1849]] na [[cholera|choleru]]. V Alžíru mu byl postaven roku [[1852]] památník a další památník stojí v Perigueux.