Babenberkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
 
Roku [[976]] udělil [[Ota II.]] hraběti [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I.]] (976-994) v léno východní [[Bavorsko|bavorskou]] marku a v roce [[996]] je poprvé doložen název Ostarrîchi (čili Rakousko).<ref>[http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm Ostarrîchi 996 - 1996 Tausend Jahre Name Österreich]</ref>
Počátkem druhé poloviny [[11. století]] začalizačala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých [[císař]]ů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že [[Leopold II. Babenberský]] v [[Boj o investituru|boji o investituru]] podporoval [[papež]]e, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], který problematickou Východní marku daroval svému spojenci, českému [[kníže]]ti [[Vratislav II.|Vratislavu II.]]. Vratislav II. se snažil toto území vojensky ovládnout ale i přes počáteční úspěchy (vítězství v bitvě u Mailberku - [[1082]]) se mu to nepodařilo.
 
Pro vznik [[Rakousko|Rakouska]] byla klíčová vláda [[Leopold III. Babenberský|Leopolda III.]] (markrabě rakouský od [[1096]] do [[1136]]), který si sňatkem s dcerou [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], která byla zároveň vdovou po [[Friedrich Štaufský|Friedrichovi Štaufském]], zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku [[1125]] se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku [[1163]] vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku [[1485]] kanonizován.