Salmonelózy drůbeže: Porovnání verzí

Přidáno 160 bajtů ,  před 11 lety
formatovani, obrazek
(formatovani, obrazek)
'''Salmonelózy''' představují akutní nebo chronické (latentní) střevní onemocnění živočichů vyvolané [[bakterie]]mi z rodu ''[[Salmonella]]''. Hlavním zdrojem infekce jsou zvířata. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty jsou [[salmonely]] nejčastěji izolovány z [[drůbež]]e a z drůbežích produktů, což je způsobeno zejména tím, že (1) drůbež patří mezi nejdůležitější rezervoáry salmonel v přírodě, (2) vzhledem k významu drůbežího masa a vajec pro lidskou výživu se v komerčních podmínkách chová velké množství drůbeže a (3) ve snaze zabránit přenosu salmonel do potravinového řetězce se provádějí rozsáhlé kontroly a depistáže hejn drůbeže v rámci ozdravovacíchtřemi programů.faktory:
# drůbež patří mezi nejdůležitější rezervoáry salmonel v přírodě
# vzhledem k významu drůbežího masa a vajec pro lidskou výživu se v komerčních podmínkách chová velké množství drůbeže
# ve snaze zabránit přenosu salmonel do potravinového řetězce se provádějí rozsáhlé kontroly a depistáže hejn drůbeže v rámci ozdravovacích programů
 
== Původce ==
[[File:SalmonellaNIAID.jpg|thumb|''[[Salmonella]]'' pod [[skenovací elektronový mikroskop|skenovacím mikroskopem]]]]
Rod ''Salmonella'' zahrnuje [[gramnegativní]], tyčkovité, [[laktóza]] a [[ureáza]] negativní a většinou pohyblivé (peritricha) střevní bakterie z čeledě ''[[Enterobacteriaceae]]'' a obsahuje pouze jeden druh – ''[[S. enterica]]'' se 7 poddruhy (subsp. ''enterica'', ''salamae'', ''arizonae'', ''diarizonae'', ''houtenae'', ''indica'', ''bongori'').<ref>Le Minor, L. a M.Y. Popoff (1987). Designation of ''Salmonella enterica'' sp.nov., nom. rev., as the type and only species of the genus ''Salmonella''. Int. J. syst. Bacteriol., 37: 465-468</ref> Na základě somatických [[O-antigen]]ů se salmonely rozdělují do séroskupin (více než 67), v rámci kterých se dále diferencují na [[sérovary]] podle bičíkových [[H-antigen]]ů. Sérovary mohou být monofazické (1 bičík), difazické (2 bičíky), polyfazické a afazické (nepohyblivé). V současnosti je známo více než 2500 sérovarů salmonel. Další typizaci salmonel umožňují [[fagotypizace]] (více než 50), [[lysotypie]], [[bakteriocinotypie]], analýza[[plasmid]]ové [[DNA]] aj. Většina salmonel je podmíněně patogenních pro teplokrevné živočichy; vyvolávají salmonelózy s různou manifestací (intracelulární parazitismus). V patogenitě salmonel se uplatňují 3 toxiny – [[endotoxin]], [[enterotoxin]] a [[cytotoxin]]. Většina salmonel vykazuje optimální růstovou aktivitu při [[pH]] v rozmezí 6,8-7,2 a při teplotě kolem 37 °C (7-44,5 °C). Biochemicky jsou salmonely velmi aktivní – zkvašují [[glukóza|glukózu]] (většinou za tvorby plynu), [[mannitol]], [[maltóza|maltózu]], [[dextran]] aj. Fermentovány nejsou [[sacharóza]], [[salicin]], [[inozitol]], [[amygdalin]] a laktóza (s výjimkou některých kmenů ''[[S. arizonae]]''). Atypické vlastnosti fermentace cukrů jsou kódovány metabolickými plasmidy. Využívají citrátový uhlík, produkují [[sirovodík]] (černé středy kolonií), dekarboxylují [[lyzin]] a [[ornithin]] (mimo ''S. gallinarum''). Netvoří [[ureáza|ureázu]] a [[fenylalaanindesamináza|fenylalanindesaminázy]]. Salmonely byly pojmenovány podle Salmona, D.E. (1850-1914), amerického veterinárního patologa a profesora v uruguayském Montevideu. V letech 1884-6 jako první izoloval z prasat uhynulých na klasický mor bakterii ''S. choleraesuis'', kterou původně považoval za příčinu tohoto virového onemocnění.
 
== Rozdělení infekcí ==
 
Salmonelové infekce u ptáků lze rozdělit podle epizootologického a klinického významu do 3 skupin.
* První skupinu představují tzv. '''primární salmonelózy''', které jsou vyvolávány nepohyblivými salmonelami primárně adaptovanými na určitého specifického hostitele. Jedná se o infekce vyvolané nepohyblivými salmonelami, ''S. pullorum'' a ''S. gallinarum'', které jsou adaptovány na hrabavou drůbež. S. pullorum vyvolává u kuřat a krůťat akutní septikemické onemocnění ([[pulorová nákaza|pulorovou nákazu]]), zatímco S. gallinarum je příčinou akutních nebo chronických septikémií u dospělé drůbeže ([[tyf drůbeže]]). Obě nemoci v minulosti způsobovaly v chovech drůbeže těžké ekonomické ztráty, v současnosti je jejich výskyt značně omezen, díky intenzivní kontrole a národním eradikačním programům. Mezi adaptované salmonely lze počítat i ''S. typhimurium'' var. ''copenhagen'', která se často vyskytuje u [[holub]]ů.
 
* Druhou skupinu představují tzv. '''sekundární salmonelózy''', které jsou způsobovány salmonelami neadaptovanými na určitého specifického hostitele. Jsou to infekce vyvolávané pohyblivými salmonelami, obecně označované jako [[paratyfové infekce drůbeže|paratyfové infekce]]. Infekce drůbeže těmito salmonelami jsou poměrně časté, ale jen zřídka vyvolávají akutní systémové onemocnění (výjimkou mohou být vnímavá a stresovaná mláďata). Zpravidla dochází u drůbeže k bezsymptomní kolonizaci střeva, což může vést k případné kontaminaci opracované drůbeže po porážce. Některé sérotypy, zvláště ''[[S. enteritidis]]'', mohou být přítomny ve vejcích. Nedodržování hygienických pravidel při zpracování drůbeže a drůbežích produktů umožňuje jejich pomnožení a může být příčinou vážných gastrointestinálních potíží u konzumentů.
 
* Třetí skupina zahrnuje infekce vyvolané sérotypy pohyblivých salmonel patřících do poddruhu ''S. arizonae''. Třebaže tyto salmonely mají poněkud odlišné biochemické vlastnosti, klinicky zjevné arizonózy se v podstatě neliší od ostatních salmonelóz. Arizonóza se vyskytuje zejména u krůt.
 
== Význam ==
 
Salmonelové infekce a salmonelózy se staly v posledních letech závažným medicínským problémem. Zatímco primární salmonelózy vyvolávané hostitelsky specifickými salmonelami jsou na ústupu díky řadě veterinárních opatření, infekce salmonelami neadaptovanými na hostitele a jimi následně způsobované sekundární salmonelózy lidí i zvířat představují závažný zdravotní problém.