Franciszek Gajowniczek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typo
mBez shrnutí editace
Řádek 3:
Gajowniczek a Kolbe byli oba vězni v Auschwitzu v roce [[1941]], kdy se jednomu z ostatních vězňů podařilo uprchnout.<ref>Mnoho příběhů vypráví o tom, že tento vězeň se vlastně utopil v latrínách, ale věřilo se, že se mu podařilo utéct.</ref> V souladu s politikou tábora bylo deset dalších vězňů za trest odsouzeno k smrti hladem. Franciszek Gajowniczek byl právě jedním z oněch vězňů, kteří byli vybráni k tomuto trestu. [[Františkáni|Františkánský]] [[mnich]] Kolbe prý slyšel Gajowniczka vykřikovat "Moje ubohá žena! Moje děti! Co si počnou?" a nabídl se místo něj. Není přesně známo, co Kolbe řekl, ale jedna z verzí zní takto: "Jsem polský katolický kněz. Rád bych zaujal jeho místo, protože to on má ženu a děti."<ref>[http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Kolbe.html "Maximilian Kolbe"], [[Jewish Virtual Library]]</ref>
 
Gajowniczek byl propuštěn z Auschwitzu poté, co tam strávil pět let, pět měsíců a devět dní. Ačkoliv jeho manželka Helena přežila [[2. světová válka|válku]], jeho [[syn]]ové byli zabiti propři [[Sovětský svaz|sovětském]] bombardování v roce [[1945]], ještě před jeho propuštěním.<ref name=Binder/>
 
Když [[papež]] [[Pavel VI.]] v roce [[1971]] Maxmiliána Kolbeho [[Blahořečení|blahořečil]], Gajowniczek byl papežovým hostem. Podle [[časopis]]u [[Time]] v roce [[1972]] více než 150 000 lidí putovalo do Auschwitzu, aby zde zde uctili Kolbeho památku. Jedním z prvních řečníků byl Gajowniczek, který prohlásil: "Chci vyjádřit své díky za dar života."<ref>[http://www.time.com/time/magazine/printout/0,8816,906661,00.html "Pilgrim in Poland"], ''[[Time]]'', October 30, 1972</ref> Jeho žena Helena zemřela v roce [[1977]].<ref name=Binder/> Gajowniczek byl znovu papežovým hostem, když byl Kolbe kanonizován [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [[10. říjen|10. října]] [[1982]].