Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

'''Vratislavské knížectví''' ([[polsky]] ''Księstwo Wrocławskie'', [[německy]] ''Herzogtum Breslau'') bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s  centrem ve [[Wroclaw|Vratislavi]] vydělené roku [[1173]] z celoslezského údělu, od roku [[1355]] tzv. [[bezprostřední knížectví]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].

Vzniklo roku [[1173]] prvním dělením Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. V roce [[1177]] se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku [[1241]] vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stěnavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce [[1355]] se stalo prvním tzv. [[bezprostřední knížectví|bezprostředním knížectvím]] a roku 1742 bylo začleněno do pruskéhoPruského království.