Onamo 'namo!: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesměrování na Onamo namo |
slova - úprava |
||
Řádek 1:
{{Infobox hymna
|titul = Oнамо, 'намо! <br/> <small>''Tam, támhle!''<small/>
Řádek 14 ⟶ 13:
|zvuk_popis =
}}
'''Onamo, 'namo!''' ([[Cyrilice|cyrilicí]]: ''Онамо, 'намо!'', [[čeština|česky]]: ''Tam, támhle!''), také známá jako '''Srbská Marseillaisa''' (Српска марсељеза), byla hymna [[Království Černá Hora|Černohorského království]], složená králem [[Nikola I.|Nikolou I. Černohorským]] původně jako báseň. Hudbu složil králův syn, [[Danilo Aleksandar Černohorský|korunní princ Danilo]]. Národní hymna království byla [[Ubavoj nam Crnoj Gori|Увавој нам Црној Гори]], česky ''Pro naši krásnou Černou Horu''. Onamo 'namo se tedy stala hymnou [[Černohorská královská rodina|černohorské královské rodiny]].
Onamo 'namo je zároveň hymnou černohorské strany Народна странка.
== Slova ==
Text hymny v [[Cyrilice|černohorské cyrilici]], transkripci a [[Čeština|češtině]].
{| cellpadding=7
|- style="vertical-align:top;"
|
<poem>
'''Онамо, 'намо!'''
Онамо, 'намо... за брда она,
говоре да је разорен двор
мојега цара; онамо веле,
био је негда јуначки збор.
Онамо, 'намо... да виђу Призрен!
Та то је моје - дома ћу доћ'!
Старина мила тамо ме зове,
ту морам једном оружан поћ'.
Онамо, 'намо... са развалина
дворова царских врагу ћу рећ':
"С огњишта милог бјежи ми, куго,
зајам ти морам враћати већ'!"
Онамо, 'намо... за брда она
казују да је зелени гај
под ким се дижу Дечани свети:
молитва у њих присваја рај.
Онамо, 'намо... за брда она,
ђе небо плаво савија свод;
на српска поља, на поља бојна,
онамо, браћо, спремајмо ход!
Онамо, 'намо... за брда она
погажен коњ'ма кликује Југ:
"У помоћ, ђецо, у помоћ, синци,
светит' ме старца - свет вам је дуг!"
Онамо, 'намо... сабљи за стара
његова ребра да тупим рез
по турским ребрим'; да б'једној раји
њом истом с руку рес'јецам вез!
Онамо, 'намо... за брда она
Милошев, кажу, пребива гроб!
Онамо покој добићу души,
кад Србин више не буде роб.
</poem>
|
<poem>
'''Onamo, namo!'''
Onamo, 'namo... za brda ona,
govore da je razoren dvor
mojega cara; onamo vele,
bio je negda junački zbor.
Onamo, 'namo... da viđu Prizren!
Ta to je moje - doma ću doć'!
Starina mila tamo me zove,
tu moram jednom oružan poć'.
Onamo, 'namo... sa razvalina
dvorova carskih vragu ću reć'!
"S ognjišta milog bježi mi, kugo,
zajam ti moram vraćati već'!"
Onamo, 'namo... za brda ona
kazuju da je zeleni gaj
pod kim se dižu Dečani sveti:
molitva u njih prisvaja raj.
Onamo, 'namo... za brda ona
đe nebo plavo savija svod;
na srpska polja, na polja bojna
onamo, braćo, spremajmo hod!
Onamo, 'namo... za brda ona
pogažen konj'ma klikuje Jug:
"U pomoć, đeco, u pomoć, sinci,
svetit' me starca, svet vam je dug!
Onamo, 'namo... sablji za stara
njegova rebra da tupim rez
po turskim rebrim'; da b'jednoj raji
njom istom s ruku res'jecam vez!
Onamo, 'namo... za brda ona
Milošev, kažu, prebiva grob!
Onamo pokoj dobiću duši,
kad Srbin više ne bude rob.
</poem>
|
<poem>
'''Tam, támhle!'''
Tam, přímo támhle... Za vrchy těmi
Ruiny leží, říkají, mého
[[Štěpán Dušan|vládce]] sídlo, hlásají.
Jednou [[Bitva na Kosově poli|se tam hrdinové sešli]].
Tam, přímo támhle... Já vidím [[Prizren]]
Vše je to mé, můj domov přichází!
Volá mě, milovaný stářím.
Jednoho dne tam musím jít, vyzbrojen.
Tam, přímo támhle... Z vrchu zříceniny
paláce k ďáblu já budu říkat:
"Utečte, nebo stihne vás můj mor,"
už byste měli za dluhy pikat!"
Tam, přímo tamhle... Za vrchy těmi
Leží zelený háj, říkají.
Tam, kde vyrůstá krásné [[Děčani]]
modlitby pyšné tam vznikají.
Tam, přímo tamhle... za vrchy těmi
Kde nebe modré sklání se k nám.
Na [[Srbové|srbů]] poli, na poli bitvy,
bratři, na pochod se připravte tam!
Tam, přímo támhle... Za vrchy těmi
[[Jug Bogdan|Jug]] volá, kopyty podupán:
"Přijďte pomoct, děti, pomozte, synové,
pomsta starého muže – váš posvátný úkol!"
Tam, přímo támhle... Pro žebra starce
já ztupím šavli na okrajích.
Pro žebra [[Turci|Turků]] šavli nabrousím
ubohého mazu zbavím své zápěstí!
Tam, přímo támhle... Za vrchy těmi
Leží tam, hlásí, [[Miloš Obilić|Milošův]] hrob!
Tam, ve věčném míru, duše má spočně,
když [[Srbové|Srb]] již víc nebude otrok!
</poem>
|}
| |||