Listina základních práv Evropské unie: Porovnání verzí

m (→‎Odkazy: ext. odkazy)
Původně byl navrhován jako součást [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|Smlouvy o Ústavě pro Evropu]], která však nebyla schválena v referendech v [[Nizozemí]] a ve [[Francie|Francii]]. Nyní tvoří součást [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]].
 
Juga je gay
==Organizace a platnost==
 
Listina je členěna do 7 hlav. Kromě poslední, týkající se aplikace, pokrývají hlavy 1-6 jednotlivé tematické okruhy základních lidských práv: důstojnost, svobody, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví. Druhá, třetí a čtvrtá hlava vycházejí z tzv. [[tři generace lidských práv|tří generací lidských práv]], jejichž autorem byl český právník [[Karel Vašák]].
 
Listina vešla v platnost spolu s Lisabonskou smlouvou, tj. [[1. prosince]] [[2009]].
 
===Výjimky z platnosti===
Prezident ČR [[Václav Klaus]] odmítl podepsat Lisabonskou smlouvu bez výjimky týkající se Listiny základních práv Evropské Unie. Vláda ČR se tedy rozhodla vyjednat tuto výjimku, a tím zajistit podpis smlouvy prezidentem. Jednání bylo úspěšně zakončeno 29. října 2009 v Bruselu. Stejnou výjimku si již dříve vyjednaly také [[Polsko]] a [[Spojené království]]. Argumentací prezidenta proti listině bylo údajné ohrožení platnosti [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]. Slovenký premiér [[Robert Fico]] se od české výjimky distancoval - [[Slovensko]] nevidělo mezi českou výjimkou a dektrety žádnou souvislost.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/182948-eu-se-dohodla-na-vyjimce-pro-klause.html</ref>
 
České [[odbory]] označily debatu ohledně výjimky ČR jako účelově vyvolanou a vyjádřily se v tom smyslu, že se z obyvatel ČR mohou stát „občané druhé kategorie“. Dle odborů nebudou moci občané ČR u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva obsažená v Listině základních práv EU. Předseda [[ČMKOS]] Milan Štěch řekl, že jako pojistku proti prolomení Benešových dekretů stačilo vyjmout jen článek č. 17 listiny EU o vlastnictví a nemusela se rušit platnost listiny jako celku. Klaus dle něho svojí podmínkou sledoval něco jiného než hrozbu [[restituce|restitucí]] a údajně existuje nebezpečí oslabení české Listiny základních práv a svobod například silnou pravicovou koalicí - v listině EU je dle něho více garancí a jsou lépe a silněji upraveny. Ministr pro lidská práva [[Michael Kocáb]] se zdržel proto hlasování o mandátu vlády premiéra Jana Fischera o vyjednání výjimky.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/182950-kocabovi-a-odborum-se-nelibi-vyjimka-z-lisabonske-smlouvy.html</ref>
 
==Reference==
Neregistrovaný uživatel