Verze z 6. 2. 2010, 00:45 editovat DSisyphBot (diskuse \| příspěvky) 5 832 editací m robot změnil: ml:ചെറെൻ‌കോവ് വികിരണം ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 3. 2010, 18:08 editovat zrušit editaci Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 921 editací m robot změnil: ca:Radiació de Čerenkov; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~Image~~Soubor:TrigaReactorCore.jpeg\|thumb\|300px\|Čerenkovovo záření vznikající v jaderném reaktoru třídy [[TRIGA]]]] '''Čerenkovovo záření''' (Čerenkovův efekt) je elektromagnetickou obdobou [[zvuk]]ové [[rázová vlna\|rázové vlny]]. [[Částice]], která se pohybuje v optickém prostředí rychleji, než je fázová [[rychlost světla]] pro toto prostředí, vyvolává záření, které trvá po tu dobu, kdy je částice rychlejší než světlo. Typicky lze Čerenkovův efekt pozorovat v nádržích jaderných reaktorů, kde se uranové palivo nachází v kapalině moderující neutrony, a [[voda]] působením [[záření gamma]] získává modravý nádech. [[Pavel Alexejevič Čerenkov]], na jehož počest se záření jmenuje, společně s I. M. Frankem a I. J. Tammem v roce [[1958]] obdržel za objev a objasnění tzv. Čerenkovova efektu [[Nobelova cena za fyziku\|Nobelovu cenu za fyziku]]. Řádek 12: == Vysvětlení vzniku jevu == Při průchodu elektricky nabité částice nebo záření gama látkovým prostředím dochází k místní polarizaci atomů a molekul podél dráhy. Po průchodu částice se atomy samy opět depolarizují, přičemž získanou energii vyzařují ve formě elektromagnetického záření. To podléhá interferenci, jejíž výsledek závisí na rychlosti částice. Je-li rychlost pohybu částice v prostředí větší než je fázová rychlost světla, mohou se elektromagnetické vlny, vznikající v různých místech dráhy, dostat do fáze a ve vhodném úhlu ''θ'' se tyto fáze mohou sečíst a vznikne pozorovatelné záření. [[~~Image~~Soubor:Cherenkov radiation-animation.gif\|center\|Animace vzniku Čerenkovova záření]] == Odvození velikosti rychlosti, kterou se musí daná částice pohybovat == Každé místo dráhy částice se vlivem depolarizace prostředí stává zdrojem slabého elektromagnetického signálu. Tento signál se šíří rychlostí ''c/n'', kde ''n'' je index lomu daného optického prostředí pro danou frekvenci záření. Za čas ''t'' se tento signál rozšíří do kulové vlnoplochy o poloměru ''(c/n).t''. Částice za tento čas urazí vzdálenost ''v.t = βct'', kde ''β = v/c''. Během tohoto časového intervalu se od dalších bodů dráhy postupně rozbíhají kulové vlnoplochy. Společná obálka těchto vlnoploch tvoří plášť kužele. [[~~Image~~Soubor:Cserenkov.svg\|thumb\|230px\|Řez kuželem, který vytváří společná obálka kulových vlnoploch rozbíhajících se od bodů dráhy částice při vzniku Čerenkovova záření. Na obrázku červená šipka znázorňuje rychlost částice, β je poměr v/c, n je index lomu prostředí. Modré šipky ukazují směr šíření Čerenkovova záření. Z obrázku plyne, že <math>\cos \theta=\frac1{n\beta}</math>]] Řádek 74: == Zdroj == * [http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika6.htm#CerenkovZareni Vojtěch Ullmann - Jaderná fyzika] ~~[[kategorie: jaderná fyzika]]~~ [[Kategorie:Jaderná fyzika]] [[ar:إشعاع شيرنكوف]] [[bg:Ефект на Черенков]] [[ca:Radiació de ~~Txerenkov~~Čerenkov]] [[de:Tscherenkow-Licht]] [[en:Cherenkov radiation]]

Čerenkovovo záření: Porovnání verzí