Herman Bang: Porovnání verzí

'''Herman Bang''' se narodil [[20. dubna]] [[1857]] v Adserballe na ostrově Alsu v rodině protestanského faráře. Studoval práva, ale studia nedokončil. Snažil se stát hercem, později pracoval jako novinář a režisér. Jako literární kritik popularizoval novou, hlavně francouzskou literaturu a nové proudy v dánské literatuře, realismus a impresionismus osobitě chápané. Na jeho tvorbu měly vliv i jeho četné cesty do ciziny. Zemřel [[29. ledna]] [[1912]] na přednáškovém turné v Ogdenu v Americe.▼

Bangův první román Beznadějná pokolení (Haabløse slægter, [[1880]]) zachycuje charakteristické rysy dekadence, vzbudil skandál, nebyl však úspěšný, stejně jako pozdější román Faidra (Faedra, [[1883]]). Z jeho dalších děl vynikly Excentrické novely (Excentriske noveller, [[1885]]) a Tiché existence (De stille eksistenser, [[1886]]), do nichž je zařazen i román U cesty (Ved vejen). Z řady dalších próz jsou významné romány Tina (Tine, [[1889]]), Ludvíkov (Ludvigsbakke, [[1896]]) a Bílý dům (Det hvide hus, [[1898]]).▼

"''...celá jeho tvorba má ráz klidné a povýšené aristokratické ironie, umdleného epigonství a fatalistické rezignace. Důsledný impresionista, nevěřil v silnou a mohutnou linii životní vůle a chtěl vystihnout déšť životních dojmů a jejich ironických spletí; jeho romány jsou prosty popisů i psychologických výkladů a rozpadají se v mozaiku jedinečných, nesmírně bystře a ostře zachycených postřehů a postojů životních. Podává melancholii prchavé nenávratné chvíle, žensky měkkou a rozkošnou páru životní, děje lidí vyvrácených a podvedených iluzí životní; básník únavy, skepse a ironické soudnosti životní, spíše však soucítící a chápající glosátor nežli syntetický tvůrce.''" ([[F.X.Šalda]], časopis Novina, [[1912]])▼