Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ztučnění
m gramatika
Řádek 3:
Po starších nerealizovaných pokusech se úkolu ujal druhý profesor pomocných věd historických na české [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] [[Gustav Friedrich]], který sám připravil a vydal ještě před 1. světovou válkou úplné dva svazky a na sklonku svého života za německé okupace ještě první sešit svazku třetího. Friedrich rozděloval ve shodě s tehdejší praxí Monument svou látku do dvou řad na listiny pravé (Acta genuina) a listiny podezřelé a falešné (Acta spuria), což platí i pro později připravené sešity 2. a 3. svazku třetího. Friedrich opět po vzoru Monument zavedl systém nesmírně náročného předběžného kritického diplomatického zpracování každého vydaného kusu, jehož výsledky se ukládaly do tzv. záhlavních poznámek, což z edice CDB učinilo výkladní skříň české středověké diplomatiky. Konečně Friedrich s ohledem na mezinárodní charakter edice zavedl také zásadu, že úvod a veškerý poznámkový aparát editor formuluje v latinském jazyce.
 
S výjimkou dělení materiematerialu na pravé a falešné kusy převzali tato pravidla editoři nové řady CDB počínaje čtvrtým svazkem. Dělili látku nadále do dvou řad, ale do první řadili základní kusy tištěné v plném znění a do druhé kusy doplňkové, tištěné jen ve výtazích, tzv. regestech. Obohatili edici také o reprodukce ukázek písma jednotlivých písařů a album pečetí, což platí i pro 4. sešit třetího svazku.
 
Po druhé světové válce byla práce na edici svěřena dvěma badatelům. Třetí svazek měl dokončit Friedrichův žák [[Zdeněk Kristen]], který se posléze stal profesorem pomocných věd historických na obnovené [[Univerzita Palackého|Palackého univerzitě]] v Olomouci, a dalšího pokračování počínaje čtvrtým svazkem se měl ujmout jiný Friedrichův žák [[Jindřich Šebánek]], držitel stolice pomocných věd historických na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v Brně. Kristen stačil před svou smrtí vydat druhý sešit třetího svazku a další dva sešity téhož svazku pak připadly jeho nástupci v Olomouci [[Jan Bistřický|Janu Bistřickému]]. Šebánek spolu se svou asistentkou a pak nástupkyní [[Saša Dušková|Sašou Duškovou]] vydal ve dvou sešitech svazek čtvrtý a tři sešity pátého svazku. Dušková spolu s [[Vladimír Vašků|Vladimírem Vašků]] pak po Šebánkově smrti vydala čtvrtý rejstříkový sešit pátého svazku. Všechny svazky CDB vyšly v Praze péčí Českého zemského výboru, po válce péčí Československé resp. České akademie věd. Výjimku tvoří třetí a čtvrtý sešit třetího svazku, o které se postaralo Nakladatelství Palackého univerzity v Olomouci.