== Společnost trojího lidu ve spisech českých autorů ==
Představa o tripartitní společnosti byla v Čechách přijímána českýmiještě reformními mysliteli, například [[Tomáš ze Štítného|Tomášem ze Štítného]], [[Jan Hus|Janem Husem]] a měšťanskými husitskými ideology. Teprve [[Petr Chelčický]] ve svém spisu ''O trojiem lidu řeč'', napsaném pravděpodobně roku [[1425]], tradiční dělení společnosti na církev, šlechtu a dělný lid odvážně zavrhl, neboť podle [[Nový zákon|Nového zákona]] jsou si všichni lidé jsou rovni.<ref>''Lexikon české literatury'' 2, Praha 1993, s. 405; Čechura, J., ''České země v letech 1358–1437. Lucemburkové na českém trůně II., Praha 2000. s. 169–175.''</ref>
Podobnou [[druhová číslovka|druhovou číslovku]] obsahuje i středověké označení [[dvojí lid]], které však označuje soužití [[katolictví|katolických]] pánů s pány [[podobojí]].
