Verze z 2. 3. 2010, 14:05 editovat Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací Související články ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 3. 2010, 15:23 editovat zrušit editaci Di (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 438 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Schéma '''trojího lidu''' je [[středověk]]á představa složení tehdejší křesťanské [[společnost]]i, zformovaná učenci západní Evropy kolem roku 1000. Boží lid se podle jejich představ sestává ze tří řádů, těch, kdo se modlí - kněží (''orantores''), těch, kdo pracují na sebe i na druhé - venkovského lidu (''laboratores''), a těch, kdo bojují , aby chránili toho, kdo se modlí a obdělává půdu - válečníků (''bellatores)''. <ref>Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.251-257.</ref> Poprvé se tato představa objevila zřejmě v překladu spisu pozdněantického filozofa Boethia ''O útěše z filozofie'', který pořídil koncem 9.století anglosaský král [[Alfred Veliký]]. Podle něho král potřebuje "''muže, kteří se modlí, muže, kteří jezdí na koni, a muže, kteří pracují''".<ref>Le Goff, J., ''Kultra středověké Evropy'', s.251</ref> Počátkem 11.století se tato teorie objevila znovu v propracovanější podobě například u Aelfrica, Wulfsata a především u laonského biskupa Adalbera. Od druhé poloviny 12.století se schema trojdílné společnosti používalo s výjimkou literatury již méně a ve 13.století zcela vymizelo. Vystřídala ho mnohem složitější představa hierarchizované [[Stavy\|stavovské]] společnosti.<ref>Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', s.252</ref> Všechny tři skupiny (vrstvy) obyvatelstva měly ve společnosti svoji nezastupitelnou úlohu. Rolníci ji živili prací svých rukou. Šlechta organizovala a řídila chod společnosti a zajišťovala jí ochranu proti nepřátelům. Duchovenstvo seznamovalo s křesťanskou vírou, pečovalo o náboženský život věřících, šířilo kulturu a vzdělanost. Ve středověké představě o trojím lidu v podstatě chyběly ženy. Přesto byla role ženy ve společnosti zcela jasně vymezena. Neurčovalo ji to, co dělala, ale pohlaví. Žena byla především rodička a bohatá nevěsta – dědička. Jejím úkolem bylo vdát se, zajistit pokračování manželova rodu a přinést do něj majetek. To platilo pro všechny majetnější vrstvy obyvatelstva. Částečně nebo zcela mimo křesťanskou společnost stáli po většinu středověku zejména [[Židé]], kočovní [[cikáni]], lidé opovrhovaných zaměstnání ([[lazebník\|lazebníci]], [[ranhojič]]i, [[kat]]ové, čističi záchodů a stok, [[nevěstka\|nevěstky]], [[komediant]]i, [[žonglér\|žongléři]], [[žebrání\|žebráci]], [[malomocný\|malomocní]], [[žoldnéř]]i bez zaměstnání atd.) Podobnou [[druhová číslovka\|druhovou číslovku]] obsahuje i středověké označení [[dvojí lid]], které však označuje soužití [[katolictví\|katolických]] pánů s pány [[podobojí]].

Trojí lid: Porovnání verzí