Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 266 bajtů ,  před 9 lety
m
úprava
[[Soubor:Bolesław I Wysoki tomb effigy.PNG|thumb|left|Náhrobek Boleslava I. Vysokého v Lubiążském klášteře.]]{{Příbuzenstvo
{{Příbuzenstvo
|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Vladislav II. Vyhnanec]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Měšek I. Křivonohý]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád Hlohovský]]}}
{{Příbuzný|I. manželka|[[Zvinislava Kyjevská]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Jaroslav Opolský]]}}
{{Příbuzný|dcera|Olga}}
{{Příbuzný|II. manželka|Kristina}}
{{Příbuzný|syn|[[Jindřich I. Bradatý]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Adéla Zbyslava Slezská]]}}
}}'''Boleslav I. Vysoký''' ([[1127]] - [[1201]]) byl slezský, po rozdělení Slezska vratislavský a opolský kníže z rodu [[Piastovci|Piastovců]].
}}
[[Soubor:Bolesław I Wysoki tomb effigy.PNG|thumb|left|Náhrobek Boleslava I. Vysokého v Lubiążském klášteře.]]
'''Boleslav I. Vysoký''' ([[1127]] - [[1201]]) byl slezský, po rozdělení Slezska vratislavský a opolský kníže z rodu [[Piastovci|Piastovců]].
 
Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Právě na zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] roku [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]], kterému již vládl jeho otec Vladislav, než byl v roce [[1146]] vyhnán (odtud přídomek).
 
Na počátku 70. let 12. století podporoval strýce [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]] při boji o [[Krakovsko]], zatímco jeho bratr Měšek zase svého jmenovce, úřadujícího polského seniora (a taktéž strýce) [[Měšek III. Starého|Měška III. Starého]]. Boleslav byl svým bratrem vyhnán z jejich knížectví, ale po vítězství Kazimíra došlo mezi bratry k dohodě. Boleslav si podržel [[Vratislavské knížectví]], jeho syn [[Jaroslav Opolský|Jaroslav]] získal [[Opolské knížectví]], bratři Měšek a [[Konrád Hlohovský|Konrád]] [[Ratibořské knížectví]] s Těšínskem respektive [[Hlohovsko]] a [[Lehnicko]]. Po Jaroslavově smrti na jaře 1201 získal Boleslav zpět Opolsko, ale záhy zemřel. Vratislavsko a Opolsko tak připadlo jeho druhému synu [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichovi I. Bradatému]].
 
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, čímž položil základ rozkvětu Vratislavského knížectví v první polovině 13. století. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově vybudoval nové knížecí sídlo. Hned v prvním roce své vlády pozval do Slezska [[cisterciácký řád|cisterciáky]], kteří si v [[Lubiąż]]i založili [[klášter Lubuš|opatství]]. To se stalo rodovým pohřebištěm slezských Piastovců. Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné [[brakteát]]y.
 
== Literatura ==
{{commonscat|Bolesław I the Tall}}
{{portál Slezsko}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1}}
|po=[[Jindřich I. Bradatý]]
|soubor=POL województwo opolskie COA.svg}}
[[Kategorie:Slezští Piastovci]]
 
[[Kategorie:Vratislavská knížata]]
[[Kategorie:Opolská knížata]]
[[Kategorie:SlezštíOsobnosti Piastovcikřížových výprav (křesťané)]]
[[Kategorie:Druhá křížová výprava]]
 
[[Kategorie:Narození 1127]]
[[Kategorie:Úmrtí 1201]]
[[de:Boleslaw I. (Schlesien)]]
[[en:Bolesław I the Tall]]