Klerofašismus: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 10 lety
odkaz
(Verze 5014893 uživatele 71.99.87.176 (diskuse) zrušena)
(odkaz)
Vznik pojmu klerofašismus (clerico-fascismo) je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v [[Itálie|Itálii]] a frakcí katolické strany PPI (Partito Popolare Italiano, Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] a jeho režim. Historik Walter Laquer vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho Pochod na Řím (říjen 1922) u "skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu".<ref> Walter Laqueur, [http://www.laqueur.net/index2.php?r=2&rr=4&id=49 "The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism"], [[Oxford University Press]], 25.10.2006 </ref>
 
Politolog [[Roger Griffin]] varuje před "hyperinflací klerofašismu". Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro "podivné formy ideologií, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu, nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nepřijatelný koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem."
 
Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v [[Československo|Československu]] třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény Jaroslava Durycha, Jana Scheinosta, Bohdana Chudoby, Rudolfa Iny Malého, ale také tehdejšího knížete Karla Schwarzenberga, píšícího pod jmény "Jindřich Středa" a "Bojna". V části případů šlo o vnímání fašismu jako "spásné" třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem. Cesty, která má zachránit katolickou civilizaci.".<ref> Martin C. Putna: Katolická publicistika třicátých let, "kvalitativní demokracie" a fašismus - Rudolf Ina Malý a časopis Tak; in: Média, kultura a náboženství, VOŠP Praha 2007, str. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7</ref>
Anonymní uživatel