Skandha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: fr:Skandha |
m typobot: typografické korekce podle specifikace |
||
Řádek 1:
'''Skandhy''' ([[sanskrt]]: ''paňča-skandha'', [[pálí]]: ''paňča-khandha''; doslova:
Tyto složky jsou:
#'''rúpa''' (''tělesnost'', doslova
#'''[[vedaná]]''' (''citění''):<br> příjemné, nepříjemné a neutrální tělesné i mentální pocity (nikoli [[emoce]]).
#'''saňdžňá''' v san. neboli '''saňňá''' v pálí (''vnímání'' nebo ''poznávání''):<br> mentální aktivita, která rozpoznává (identifikuje) smyslové objekty na základě jejich charakteristických znaků (modrosti, žlutosti, apod.). Funguje také jako [[paměť]]. Je obvykle podmíněna minulou [[Karma (buddhismus)|karmou]], a proto neposkytuje přesný obraz skutečnosti.
Řádek 14:
#''čitta'' - fenomén vědomí
Pět složek skutečnosti jsou jednou ze stěžejních [[Buddhismus|buddhistických]] tezí. Prostřednictvím těchto pěti složek zakoušíme skutečnost. Pokud tyto pomíjivé fenomény považujeme za svoje trvalé neměnné
Všechny tyto fenomény jsou podrobeny neustálé změně, jsou pomíjivé a navzájem podmíněné. Nemají žádnou trvalou podstatu, ale jsou to proměnlivé plynoucí procesy. Bytosti proto nemají žádné
Není tak nikdo, kdo cítí, existuje pouze cítění, není nikdo, kdo poznává, je jen poznávání, není nikdo, kdo jedná, je pouze jednání, není nikdo, kdo si je vědom, je pouze vědomí. Člověk se na sebe obvykle dívá jako na nedělitelný celek, ale podle [[Buddhismus|buddhismu]] jsme ve skutečnosti jen souhrnem neosobních a pomíjivých fenoménů. Často se používá přirovnání k vozu, který je ve skutečnosti jen souhnem jeho jednotlivých součástek,
Rozdělení jevů do pěti skupin je v podstatě jen abstraktní klasifikace. V jednom okamžiku může existovat pouze jeden (příjemný, nepříjemný nebo neutrální) pocit, stejně tak jen jedna forma vnímání a jedna jednotka vědomí. Naproti tomu v každém okamžiku je s [[vědomí]]m sdruženo více [[sankháry|mentálních formací]]. Cítění, vnímání a mentální formace jsou jen různé aspekty jedné jednotky vědomí, k němuž mají stejný vztah, jako má červenost a sladkost k jablku.
[[Gautama Buddha|Buddha]] doporučoval zaměřit se na těchto pět skupin jevů při [[Meditace|meditaci]] a mít je také jako objekty neustálé [[Sati|bdělé]] pozornosti pro rozvoj [[Vipassaná|vhledu]] do jejich [[Aničča|pomíjivosti]], [[Dukkha|neuspokojivosti]] a [[Anattá|neosobnosti]], abychom se od nich postupně odpoutali. Je doporučeno o nich přemýšlet:
[[Kategorie:Buddhismus]]
|