Jsoucno: Porovnání verzí

Přidáno 208 bajtů ,  před 11 lety
Verze 5005746 uživatele 79.127.225.62 (diskuse) zrušena - bezdůvodné mazání odkazů
(Verze 5005746 uživatele 79.127.225.62 (diskuse) zrušena - bezdůvodné mazání odkazů)
'''Jsoucno''' je obecné filosofické označení pro cokoliv, co jest, nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují. Jsoucna se tedy vyznačují tím, že jsou, že se účastní bytí; nicméně nelze říci, že by bytí bylo jejich vlastností (atributem): bez něho by totiž vůbec nebyla. Naopak s bytím dělá člověk zkušenost zpravidla na různých jsoucnech či [[Entita|entitách]]. Rozdíl mezi pojmy bytí a jsoucna, který je základem [[ontologie]] [[Martin Heidegger|Martina Heideggera]], je vyložen v heslu [[bytí]].
 
 
==Antičtí filosofové==
Počínaje [[Parmenidés|Parmenidem]] filosofové hledali, co je pro všechna jsoucna charakteristické. Parmenidés ostře rozlišil jsoucí a nejsoucí a domníval se, že v pravém slova smyslu jest jen to, co je vždycky a stále stejné, takže věci pomíjivé a proměnlivé pokládal za nejsoucí, klamné. Tento názor ovlivnil i Platóna a vedl k zavedení pojmu [[Idea|ideje]]. [[Aristotelés]] tuto nesnáz řeší tak, že rozlišuje možnost (''dynamis'') a uskutečnění (''energeia''): věc vzniká jen proto, že už předtím byla možná. Od Aristotela pochází i důležité rozlišení mezi [[Podstata|podstatou]] a [[Atribut|atributy]]: podstata je to, co věc činí tím, čím je (například psa psem nebo nůž nožem), kdežto atributy se mohou měnit. Pes může vyrůst, nůž třeba zrezivět, aniž by přestal být nožem. Toto rozlišení souvisí se strukturou výpovědi: podstatnému jménu se přisuzují různé vlastnosti (atributy, případky).
 
 
==Spor o univerzálie==
 
Spor těchto dvou názorů trvá pod různými jmény dodnes. Tak se dnes většinou domníváme, že skutečné jsou jen „konkrétní“ či jednotlivé věci a také [[existencialismus]] 20. století představu obecného silně zpochybnil. Na druhé straně ale předmětem empirické vědy mohou být jen celé třídy „stejných“ věcí – bakterií, psů nebo mlhovin. Také současná [[genetika]] se svým důrazem na dědičnou informaci ([[genom]]) stojí spíš na stanovisku realistickém: jednotlivý organismus je jen „vehikl“ pro „[[sobecký gen]]“ ([[Richard Dawkins]]).
 
 
==Realismus a nominalismus dnes==
Spor realismu s nominalismem má významné důsledky i pro chápání společnosti a politiky. Zatímco realisté trvají například na tom, že společnost potřebuje obecné zákony a člověku jako takovému patří jistá práva, nominalisté zdůrazňují spíš volnou hru jednotlivých zájmů, jejichž konflikty se řeší trhem a smlouvou. Realisté zdůrazňují obecné zájmy bezpečí, spravedlnosti a práva, kdežto pro krajní nominalisty existují jen dílčí, partikulární zájmy svobodných jednotlivců a skupin.
 
Lidské společnosti naštěstí chápou, že jedno nemůže být bez druhého a řídí se Aristotelovým „ničeho příliš“: obě krajnosti vedou ke špatným koncům a společnost si musí hledat zlatý střed, který je ovšem věcí neustálého vyjednávání a opravování.
 
==Odkazy==
===Související články===
*[[Aristotelés]]
*[[Bytí]]
*[[Nominalismus a realismus]]
*[[Filosofie]]
*[[Metafyzika]]
*[[Ontologie]]
 
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
 
 
[[nl:Zijnde]]
[[sk:Súcno]]
8 878

editací