Verze z 28. 4. 2009, 16:14 editovat JagRoBot (diskuse \| příspěvky) 34 224 editací m Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 2. 2010, 10:23 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m robot přidal: ca:Text masorètic, es:Texto masorético změnil: he:נוסח המסורה; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Masoretský text''' je [[hebrejština\|hebrejský]] (či v jistých případech [[aramejština\|aramejský]]) text [[Starý zákon\|Starého zákona]] opatřený masoretskými [[vokalizace\|vokalizačními]] znaky, resp. doplněný o tzv. [[masora\|masoru]] (ta se dělí na malou (''Masora parva''), velkou (''Masora magna'') a závěrečnou (''Masora finalis'') masoru) – propracovaný systém okrajových poznámek sloužící k rychlé a přehledné orientaci v biblickém textu a k zaznamenání jeho různých variant. O ujednocení textu starozákonních knih se přibližně do 5. století po Kr. starali [[sóferím]], neboli písaři. Jejich následovníci, od [[6. století]] zvaní „[[~~Masoreti\|~~masoreti]]“, opatřili tradovaný a pečlivě opisovaný hebrejský (aramejský) text vokalizací. Hebrejština, jako i jiné semitské jazyky, totiž nezná ve svém [[hebrejské písmo\|písmu]] znaky pro samohlásky. Protože však stále méně [[Židé\|Židů]] bylo schopno číst původní souhláskový text (a z náboženských důvodů bylo pociťováno jako nanejvýš důležité uchovat jeho ''přesné'' znění a výslovnost), masoreti museli vytvořit vokalizační systém. Těchto systémů vzniklo několik, nakonec byl všeobecně přijat ten, který vyvinula škola v [[Tiberias\|Tiberiadě]]. Masoretský text však neoznačuje jen ustálený a standardizovaný vokalizovaný text starozákonních knih, ale především jednu konkrétní textovou verzi [[Hebrejská bible\|hebrejské bible]]. Těchto verzí totiž existuje více; vedle textu masoretského existuje ještě text [[Septuaginta\|Septuaginty]] nebo například [[Samaritánský Pentateuch\|samaritánský]] text [[Tóra\|Pentateuchu]] či aramejské [[~~Targumy\|~~targumy]]. Ty se od sebe navzájem liší a jejich vzájemný vztah je předmětem diskuze. Podle některých badatelů se jedná od začátku o několik verzí téhož textu, podle jiných zase o různé varianty vycházející z jednoho původního originálu. Na přiloženém schématu jsou vyznačeny vývojové linie různých verzí starozákonního textu. Masoretský text je vyznačen modře. [[~~soubor~~Soubor:ATtextgeschichte_farb.jpg\|550 px\|schéma vývoje masoretského textu]] '''Vysvětlivky k obrázku:''' Na začátku masoretského textu existuje několik podobných verzí. Tyto verze jsou sjednoceny v průběhu 1.-2. století. Poté dochází k několika verzím vokalizace (punktace), z nichž převládla tiberiadská. Ta se pak ještě později rozdělila na několik lehce odlišných verzí. Jako základ pro ''textus receptus'' slouží verze ''ben Ašer''. Paralelně k vývoji masoretského textu můžeme sledovat i vývoj Septuaginty (růžová) nebo samaritánského Pentatuchu (zelená). Řádek 14: Text [[Jákob ben Chajjím\|Jákobem ben Chajjímem]] v letech [[1524]]-[[1525\|25]] v [[Benátky\|Benátkách]] vydaného Starého zákona (''Bombergiana''), který v sobě sloučil systémy 2 nejvýznamnějších masoretských rodin (totiž '''ben Ašerovy''' a '''ben Naftaliho'''), byl až do [[20. století]] považován za všeobecně uznávaný text hebrejské bible (textus receptus hebraicus). == Související články == {{Portál Hebraistika}} * [[Biblický kánon]] * [[Tanach]] [[Kategorie:Bible]] Řádek 23: [[ar:المخطوطات الماسورتية]] [[ca:Text masorètic]] [[de:Masoretischer Text]] [[en:Masoretic Text]] [[eo:Masora Biblio]] [[es:Texto masorético]] [[fi:Masoreettinen teksti]] [[fr:Massorah]] [[he:~~מסורה~~נוסח המסורה]] [[it:Testo masoretico]] [[ja:マソラ本文]]

Masoretský text: Porovnání verzí