Antonín Brus z Mohelnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m habsburských |
||
Řádek 3:
'''Antonín Brus z Mohelnice''' ([[13. únor]]a [[1518]] [[Mohelnice]] – asi [[15. srpen|15. srpna]] [[1580]] [[Praha]]) byl [[římskokatolická církev|katolický]] [[duchovní]], 23. [[Seznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou|velmistr]] [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]] ([[1552]]–[[1580]]), [[Arcibiskupství vídeňské|biskup vídeňský]] ([[1558]]–[[1562]]) a 8. [[arcibiskup pražský]] ([[1561]]–[[1580]]).
Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem
Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce [[1425]] definitivně zbaven úřadu prohusitský [[Konrád III. z Vechty]] ([[exkomunikace|exkomunikován]] byl již v roce [[1421]]). [[Utrakvismus|Utrakvisté]] sice zvolili za arcibiskupa [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]], ten ale nedostal potřebné [[papež]]ské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek [[arcidiecéze pražská|arcidiecéze]] byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].
| |||