Bytí: Porovnání verzí

Pobyt je tak, že se mu jeho vnímané okolí pořádá do smysluplného celku světa, kterému zejména díky [[řeč]]i rozumí, ale hlavně tak, že mu na jeho bytí záleží a že se o ně musí neustále starat. Tato starost či péče o vlastní bytí je podle Heideggera smyslem jeho bytí, což se projevuje zejména v lidské časovosti: člověk žije v přítomnosti, kde vnímá a jedná, tato [[přítomnost]] je ovšem složitě podmíněna tím, co bylo (například pamětí, zkušeností, danými podmínkami), a přitom musí neustále jednat do budoucnosti, která mu přináší různé možnosti a hrozby a v níž také vidí své omezení, konečnost a [[smrt]]. Ať chce nebo nechce, musí člověk své bytí vést, rozhodovat se, jednat a nést za svá jednání [[odpovědnost]].

 

[[Hans Jonas]] ukázal, že tento velmi zvláštní způsob bytí člověka, charakterizovaný potřebami, starostí, svobodou a konečností, je už jaksi připraven u jiných živých bytostí. Všechny živé organismy jsou tak, že se ze svého okolí ''vydělují'' (buněčnou blanou, pokožkou a pod.), ale že na něm zároveň podstatně ''závisejí'': potřebují vodu, světlo, potravu. Živočichové toto své prostředí v různé míře ''vnímají'', reagují na ně a pohybují se v něm za svými cíli. Ve větší či menší míře o nich tedy také platí, že jim o jejich bytí jde, že jim na něm záleží – tím spíš, že jejich život je omezený a trvá jen tak, že se mohou [[Rozmnožování|reprodukovat]]. [[Živočichové|Živočich]] se rodí, roste, stárne a hyne, ale mezitím se dokáže rozmnožit, postarat se o pokračování své linie a svého druhu.<ref>Srv. Jonas, ''Evoluce a svoboda''.</ref>

 

[[tl:Pagiging]]

[[tr:Varlık (kavram)]]

[[zh-min-nan:Chûn-chāi]]