Rounek: Porovnání verzí

První písemnou zmínku o Rounku [ něm.Raunek ] z roku 1359 obsahuje první [[Jihlava|jihlavská]] městská kniha. Přesto můžeme soudit, že ves byla založena už někdy ve druhé polovině 13.století v souvislosti s blízkým nalezištěm stříbrné rudy. První osadníci přišli z [[Německo|německy]] hovořících zemí, o čemž svědčí dodnes zachovaný ráz obce tzv.ulicovky. Ještě lépe je patrný na dochované rukopisné katastrální mapě z roku 1780, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě. V době založení ves patřila do rozsáhlého majetku [[Želiv|Želivského kláštera]] spravujícího toto území až do první čtvrtiny 15.století, kdy přešlo do držení významného českého rodu Trčků z Lípy. Z roku 1554 se v archivu dochoval soupis drzitelůdržitelů jednotlivých gruntů. Posledním majitelem se v roce 1596 stalo královské město Jihlava. Až do roku 1945 převládalo v obci německé obyvatelstvo. Mezi významné památky patří zachovalá hornická kutiště z období prvního dolování na Jihlavsku, která nalezneme na vrchu U sv.Antonína. Vrch je pojmenován podle stejnojmenné barokní kapličky postavené při bývalé cestě z Jihlavy do Pelhřimova. Stavbu financoval a realizoval [[Pelhřimov|pelhřimovský]] pekař Antonín Polesný v roce 1737. Uvnitř kaple, opředené pověstmi, je iluzivní barokní výmalba. Nedaleko můžeme spatřit vojenské opevnění zvané šance, postavené na okraji lesa během manévrů v roce 1843. Na katastru obce se nachazejí v současnosti čtyři křížové kameny. Jižní hranici katastru tvořila od počátku řeka [[Jihlava_(řeka)|Jihlava]]. V polovině 16.století zde byla vystavena mohutná hráz odkud byla 1,5 km dlouhým náhonem vedena voda k veliké valše postavené jihlavskými soukeníky. Část hráze je dodnes patrna při lávce vedoucí k Pekelskému mlýnu. Jihozápadní hranici katastru tvoří [[Hubenov|Hubenovská]] vodovodní nádrž, reservoár pitné vody pro Jihlavu.