Samádhi: Porovnání verzí

Přidáno 72 bajtů ,  před 11 lety
m (robot odebral: ko:사마디; kosmetické úpravy)
(→‎Samádhi v józe: upřesnění)
=== Samádhi v józe ===
 
[[Jóga]] je jedním z šesti ortodoxních [[Indická filosofie|filosofických]] škol (''[[daršan]]ů'') [[Hinduismus|hinduismu]]. Podle [[Pataňdžali]]ho [[Samádhi páda]] 2 je jóga '''zastavení proměn mysli''' (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[SadhanaSádhana páda]] osm odvětví jógy (''Jógángajógánga ánušthánád''), závislých na stavu vědomí (''džňánah díptih''), které vedou ke sjednocení (''vivékah khjátéh''):
 
# '''Jama''' - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsaahimsá''), nesobeckost (''astejaastéja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'')
# '''Nijama''' - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santošasantóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhajasvadhjája''), oddanost nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhana'')
# '''AsanaÁsana''' - vývojem držení těla (Hathahatha jóga)
# '''PranajamaPránájáma''' - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
# '''PratjaharaPratjáhára''' - vývojem nelpění na objektech smyslů
# '''DharanaDháraná''' - vývojem zaměření smyslů
# '''DhjanaDhjána''' - vývojem meditace, naneboli sama sebetrvalá dháraná
# '''Samádhi''' - vývojem splynutítransu se(podle samaJógasútry sebouexistuje několik druhů a způsobů jejich dosažení)
Poslední tři odvětví jsou podle [[Mircea Eliade|M. Eliadeho]] tři větve jednoho stromu a všechny tři společně je možné považovat za zcela jinou techniku <ref>M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 70.</ref>. Tuto podstatu vysvětluje Pataňžali ve [[Vibhúti páda]] - vývoj schopností, kde nazývá techniku, společného praktikování ''dharana'', ''dhjana'' a ''samádhi'' termínem '''''samjama'''''.
 
Poslední tři odvětví jsou podle [[Mircea Eliade|M. Eliadeho]] tři větve jednoho stromu a všechny tři společně je možné považovat za zcela jinou techniku <ref>M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 70.</ref>. Tuto podstatu vysvětluje PataňžaliPataňdžali ve [[Vibhúti páda]] - vývoj schopností, kde nazývá techniku, společného praktikování ''dharanadháraná'', ''dhjanadhjána'' a ''samádhi'' termínem '''''samjama'''''.
Stav samádhi není pro jógina nějakou extází nebo naopak něčím jako hypnotický spánek. V tomto stavu zažívá jógín sebe sama bez rozlišujících hledisek (''kalpana''), předmět ukazuje svou skutečnou podstatu (''svarúpa''). Tento stav umožňuje poznání 'sebe sama' jinak, než smyslovými vjemy <ref>M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 72</ref>.
 
Stav samádhi není pro jógina nějakou extází nebo naopak něčím jako hypnotický spánek. V tomto stavu zažívá jógín sebe sama bez rozlišujících hledisek (''kalpana''), předmět ukazuje svou skutečnou podstatu (''svarúpa''). Tento stav umožňuje poznání 'sebe sama' jinak, než smyslovými vjemy <ref>M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 72</ref>.
Pataňdžáli popisuje krok za krokem různé stavy vědomí na cestě k samádhi ([[Samádhi páda]]) 41 - 51:
 
PataňdžáliPataňdžali popisuje krok za krokem různé stavy vědomí na cestě k samádhi ([[Samádhi páda]]) 41 - 51:
 
* 41. Ztišená mysl je jako průzračný krystal, poznávající, proces poznávání a poznávané mají tu samou barvu (samápatti).
* 42. Vědomý zážitek (savitarka) je, když poznávající si je vědom jména, vlastností a složek poznávaného.
* 43. Vědomé ztotožnění (nirvitarka) je, když splyne poznávající splyne s poznávaným a zůstává jenom vzpomínka bez zdroje.
* 44. Postupným zjemněním zážitku a ztotožnění (savičára a nirvicára) vznikne jiné vnímání objektu.
* 45. Jeho nejprvotnějším stadiem (alinga) je nejzjemnělejší vnímání objektu mimo vliv gun.
* 46. Toto je zážitek sama sebe v prvotním stadiu (sabídža samádhi).
* 47. Zážitek sama sebe v prvotním stadiu je naplněn blažeností (adhjátma prasadahprasádah).
* 48. Tam splyne vědomí jógína s nejvyšší pravdou (rtambhará).
* 49. Zření zjemnělým rozlišením je jiné než srovnávajícím intelektem atd., protože je neomezené.
* 50. Takto vzniklé dojmy vypudí všechny ostatní.
* 51. Vypuzením všech ostatních dojmů vnímá poznávající jenom samaspočine sebev (nirbídža samádhi).
 
 
Pokud světec zemře, mluví se o tzv. ''Mahásamádhimahásamádhi'' (velkém samádhi). Podobně iTaké hrobky světců se označují jako samádhi. Předpokládá se, že okolí takovýchto hrobek má silné duchovní působení, a proto se často stávají cílem duchovních [[pouť|poutí]].
 
== Reference ==
Neregistrovaný uživatel