'''Hugenoti''' [(vyslov: ''igenoti]'') byli [[Francie|francouzští]] [[protestanti]] v [[16. století|16.]] a [[17. století]], kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména [[Hugues Besan|Huguese Besana]], vůdce povstání v [[Ženeva|Ženevě]]. Hugenoti byli příznivci [[Kalvinismus|kalvinismu]].
Během většiny 16. století hugenotybyli hugenoti ve Francii tvrdě pronásledovalipronásledováni. Ačkoliv v roce [[1561]] persekuci formálně ukončil královský [[Edikt orléanský]] a o rok později to [[17. ledna leden|17. ledna]]1562 potvrdil [[Edikt ze Saint Germaine]], ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly [[1. březen|1. března]][[1562]] [[Masakr hugenotů ve Wassy|masakrem hugenotů ve Wassy]]. V roce [[1572]] byly tisíce hugenotů pobity za [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]]. Války se táhly až do roku [[1598]], kdy král [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] vydal [[Edikt nantský]], jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Navzdory tomuto ediktu však za [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] bylo v letech [[1627]]-–[[1628]] obléháno a dobyto hugenotské město [[La Rochelle]]. [[Ludvík XIV.]] roku [[1685]] edikt zrušil Edikt nantský a hugenotské náboženství prohlásil za ilegální, což způsobilo ve Francii masovou vlnu emigrace z Francie do protestantských zemí [[Evropa|Evropy]] a také do [[Amerika|Ameriky]].
