Glosa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m typobot: typografické korekce podle specifikace
Řádek 1:
'''Glosa''' (z [[řečtina|řeckého]] γλώσσα ''glóssa'' "jazyk"„jazyk“ [starší γλώττα ''glótta'']) je ve středověké literatuře a v exegezi poznámka na okraji nebo uvnitř textu, jejímž úkolem je blíže objsanit nebo upřesnit význam nesnadno pochopitelné pasáže či slova. Písař, který opatřuje text glosami, se nazývá obvykle ''glosátor''.
 
==Biblické glosy==
Řádek 9:
Biblické glosy jsou však známé především z křesťanského [[středověk]]u. Původně chaotické a neuspořádané krátké glosy se rozšiřovaly, až se z nich vyvinul pravidelný a uspořádaný systém komentáře na posvátný text. Glosované rukopisy Bible existovaly již od dob [[Karel Veliký|Karla Velikého]], ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil [[Anselm z Laonu]] (+ [[1117]]) a jeho bratr Radulf (+ [[1131]]/[[1133]]). Jejich dílo se nazývá obvykle '''Glossa ordinaria''' a mělo velký vliv na veškerou pozdější exegezi Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s [[Vulgáta|Vulgátou]].
 
Anselmův komentář bývá nazýván také ''glossatura minor'' ("malá„malá glosa"glosa“), neboť byl později rozšířen magistrem a Anselmovým spolupracovníkem [[Gilbert Porrée|Gilbertem Porretánským]] (tzv. ''glossatura media'' čili "střední„střední glosa"glosa“) a nakonec [[Petr Lombardský|Petrem Lombardským]] (''glossatura maior'' "velká„velká glosa"glosa“).
 
Od 16. století bylo toto dílo omylem připisováno nikoli Anselmovi z Laonu, ale [[Walafridus Strabo|Walafridu Strabonovi]] ([[11. století]]), [[opat]]ovi z [[Reichenau]]. Pod tímto jménem se nachází také v [[Migne]]ho vydání latinské patrologie.