Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 9 lety
odprava odkazu na n. Templáře, souv.čl.
[[Image:JezreelValley.jpg|right|thumb|Jizre'elské údolí, pohled od města [[Nazaret Ilit]]]]
[[Image:Jizre'elské údolí.svg|thumb|right|Vymezení Jizre'elského údolí, žlutá linie: obchodní stezka [[Via Maris]]]]
'''Jizre'elské údolí''' ([[hebrejština|hebr.]] עמק יזרעאל, ''Emek Jizre'el'') je velké [[údolí (geomorfologie)|údolí]] na severu [[Izrael]]e. V období [[starověk]]u mělo velmi strategický význam, neboť jí procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi [[starověký Egypt|Egyptem]] a [[Mezopotámie|Mezopotámií]], a  proto bylo mnohokrát dějištěm bitev o nadvládu nad tímto územím a místem, kde vznikaly mohutné pevnosti.
 
== Geografie ==
Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím [[Jordán]]u a bylo od [[15. století př. n. l.]] součástí obchodní stezky [[Via Maris]], která spojovala [[Starověký Egypt|Egypt]] s [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Úrodná půda navíc poskytovala obživu [[Kanaán|kanaánskému]] obyvatelstvu.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.</ref>
 
Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2.&nbsp;tisíciletí&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo [[12. století př. n. l.|12. století]] do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v&nbsp;2. polovině 10.&nbsp;století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref>
 
Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího [[izraelské království|izraelského království]], jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti ([[Megido]], [[Chacor]] aj.).<ref>''Objevování Bible.'' str. 167-173.</ref>
 
[[Image:Via Maris 0672.jpg|thumb|right|Silnice vedoucí podél Via Maris]]
Ke konci [[9. století př. n. l.|9. století]] začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8.&nbsp;století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí.
 
V období [[helénismus|helénismu]] význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období [[Římská říše|římské nadvlády]] se část půdy v&nbsp;údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v&nbsp;údolí citelně snížil.
 
Ještě počátkem [[20. století]] bylo obyvatelstvo usídleno v okolních kopcích, neboť v bažinatém údolí by je téměř jistě skosila [[malárie]], nebo případně zruinovaly loupeživé nájezdy podnikané z druhého břehu [[Jordán]]u. Byla to také malárie, jež vyhnala [[němečtí templářiTempleři|německé templáře]], kteří se pokoušeli Jizre'elské údolí v té době osídlit.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Avneri|jméno=Arieh L|odkaz na autora=|titul=The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948|vydání=1|místo=Efal, Israel|vydavatel=Yad Tabenkin|rok=1982|isbn=|poznámka=|strany=44-47|jazyk=}}</ref> Teprve až začaly [[sionismus|sionistické]] organizace odkupovat půdu v&nbsp;Jizre'elském údolí od [[Arabové|Arabů]] a s odhodláním vysoušet staleté bažiny, mohly v údolí vznikat osady, vesnice a později i celá města.
 
== Odkazy ==
{{Portál Izrael}}
{{Portál Hebraistika}}
* [[Starověké dějiny Židů]]
* [[Izrael]]
* [[Megido]]