Adenovirové infekce ptáků: Porovnání verzí

* První skupinu (AAV I.) představují tzv. '''konvenční adenoviry''' (rod ''Aviadenovirus''), které se rozlišují podle druhu hostitele z kterého byly izolovány a podle sérotypu. Adenoviry této skupiny zahrnují '''slepičí adenoviry''' (fowl adenoviruses, FAV) s doposud známými 12 sérotypy (FAV 1-12), '''krůtí adenoviry''' (turkey adenoviruses, TAV) s 2-3 sérotypy, '''husí adenoviry''' (geese adenoviruses, GAV) s 3 sérotypy, a případně další ptačí adenoviry blíže nedefinované. Viry této skupiny mají společný skupinový antigen. Význam konvenčních adenovirů pro drůbež není dostatečně definován, spíše přibývá důkazů o jejich sekundárním patogenním působení při jiných infekcích, např. [[infekční anémie kuřat|infekční anémii]] a [[infekční burzitida drůbeže|infekční burzitidě]].<br />

Vedle všeobecných a zpravidla subklinických infekcí se AAV I. klinicky manifestující relativně nejčastěji pod obrazem '''[[inkluzní hepatitida kuřat|inkluzní hepatitidy]]'''. Slepičí adenovirus sérotypu 1 (FAV-1) je také původcem '''[[bronchitidy virginských křepelů]]'''. Od roku 1988 je v Asii a Americe diagnostikována tzv. „'''[[syndrom hydroperikardu a hepatitidy u brojlerů|Angara disease]]'''“, projevující se u výkrmových kuřat zvýšenou mortalitou a nálezem hydroperikardu, hepatitidy, edému plic a nefritidou. Za původce je označován FAV-4. U papoušků jsou AAV infekce méně časté, popsány byly [[adenovirová folikulitida]] (u andulek a agapornisů), konjunktivitidy, pankreatitidy, hepatitidy a enteritidy; podobná je situace u pštrosů a holubů.