Pont Neuf: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Údaje o mostu: vnitřní odkazy
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:DSC00679_Ile_de_la_Cite.JPG|thumb|upright=2.3|<center>Pont Neuf s [[Île de la Cité|ostrovem Cité]]</center>]]
 
'''Pont Neuf''' (též psáno '''Pont-Neuf''') je navzdory svému názvu ([[francouzština|francouzsky]] ''Nový most'') nejstarší dochovaný [[most]] v [[Paříž]]i. Od roku [[1889]] je historickou památkou. Nábřeží [[Seina|Seiny]] od ''Quai Branly'' u [[Eiffelova věž|Eifelovy věže]] po ''[[Pont de Sully'']] u [[Île Saint-Louis|Ostrova sv. Ludvíka]], tedy území s Pont Neuf, je od roku [[1991]] zapsáno v [[Světové dědictví|Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví]] [[UNESCO]].
 
== Údaje o mostu ==
Řádek 15:
Jméno mostu ''nový'' je odvozeno od skutečnosti, že se jednalo o první kamenný most ve městě. V polovině 16. století byly v Paříži jen čtyři dřevěné mosty ([[Petit-Pont]], [[Pont Notre-Dame]], [[Pont Saint-Michel]] a [[Pont au Change]]) spojující ostrov Cité s oběma břehy. Stavbu dalšího ''nového'' mostu, který měl spojovat královské sídlo [[Palais du Louvre|Louvre]] na pravém břehu a opatství [[Klášter Saint-Germain-des-Prés|Saint-Germain-des-Prés]] s okolními tržišti na levém, si vyžádal narůstající provoz, který způsoboval škody na stávajících dřevěných mostech.
 
Už v roce [[1556]] uvažoval král [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] o stavbě nového mostu přes Seinu, plány ale nakonec přerušila jeho náhlá smrt ([[1559]]) a následné náboženské války. Až o 20 let později jeden z jeho synů král [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich III.]] stanovil 2. listopadu [[1577]] komisi k výstavbě mostu, na kterém nesměl stát žádný dům ani obchodnický krám. Stavba byla povolena královským patentem 16. března [[1578]] a 31. května téhož roku byl za přítomnosti královny matky [[Kateřina de Medici|Kateřiny Medicejské]] a královy manželky [[LouisaLuisa Lotrinská|Louisy Lotrinské]] položen základní kámen.
 
Výstavba pokračovala i za Jindřichova nástupce krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] do roku [[1607]]. Tato dlouhá doba výstavby byla způsobena pokračujícími náboženskými válkami, kvůli nimž byla stavba v letech [[1588]]-[[1598]] přerušena. V roce [[1599]] Jindřich IV. nařídil pokračovat ve stavbě.