Verze z 11. 4. 2009, 10:22 editovat 85.135.111.18 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 2. 2010, 10:35 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m robot přidal: io:Feudo odebral: nl:Heerlijkheid změnil: en:Fief; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Jako '''léno''' (latinsky ''feudum'', německy ''Lehn'', ''Lehen'', francouzsky ''fief'') byla ve [[středověk]]u označována podmíněná držba půdy, eventuálně úřadů. Lenní systém byl v západní Evropě obvyklý způsob státní správy a páteř [[Feudalismus\|feudálního]] společenského zřízení. == Udělování lén == Řádek 6: == Feudální statek == Léno sloužilo k zajištění obživy toho, kdo jej držel, včetně jeho rodiny, služebnictva a celého dvora (obyvatelé hradu či paláce). Vlastníci lén byli [[Feudalismus\|feudální vrchností]] - pozemky jejich statků obdělávali [[Poddanství\|poddaní]], kteří byli na svém pánovi závislí. Základem toho byla skutečnost, že vrchnosti patřila veškerá půda ve vesnici ([[dominikál]] i [[rustikál]], včetně té, kterou sedláci obdělávali pro sebe nebo na níž stála jejich hospodářská usedlost. Za to museli odvádět [[feudální renta\|rentu]]. Kromě [[Robota\|roboty]] - renty v úkonech, odevzdávali ještě část vlastní úrody - rentu v naturáliích. Později převládla peněžní renta. V 9. - 13. století byla většina poddaných v postavení osobně nesvobodných [[nevolník]]ů - bez svolení své vrchnosti se například nesměli stěhovat, studovat nebo uzavírat sňatky. Vztah feudál - poddaný byl určitou obdobou vztahu mezi lenním pánem a jeho vazalem. == Feudální hierarchie == Renta byla pro feudály velkým zdrojem bohatství. Přesto se jim někdy jevilo jako výhodnější zachovat se podobně jako panovník a část svých držav dále propůjčit. Královský vazal se tak stal zároveň lenním pánem svého vazala. Také on na něm požadoval „''radu a pomoc''“. Do lenního poměru k mocným a bohatým šlechticům vstupovala především drobná šlechta - rytíři a zemani. Složitý systém lenních závislostí, jímž byli mezi sebou propojeni vlastníci větších i menších držav, které byly obdělávané závislými rolníky, se poprvé objevil ve franské říši za vlády Karlovců (první léno bylo uděleno v pol. 8. st. majordomem [[Karel Martel\|Karlem Martelem]]). V 9. - 11. století se postupně prosadil téměř v celé Evropě. Podle latinského výrazu ''feudum'' se celý systém i středověká společnost označují jako feudální. Koncem středověku, v době, kdy [[rytíř]]ská vojska začali nahrazovat nájemní vojáci, [[žoldnéř]]i, začalo lenní právo ztrácet na významu. Formálně trvalo v našich zemích až do konce [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]] roku [[1806]], v [[Anglie\|Anglii]] do roku [[1649]], ve [[Francie\|Francii]] do roku [[1789]]. V [[Čechy\|Čechách]] se lenní vztahy nejdéle udržely na [[Frýdlantsko\|Frýdlantsku]], kde vrchnost udělovala jednotlivé vsi nižším šlechticům jako léno. Tito šlechtici neměli téměř žádný větší majetek a žili jen v lepších chalupách. Lenní systém zde zanikl do poloviny 18. století. Řádek 19: == Literatura == * Ottův slovník naučný, XV. díl, Praha 1900, hesla ''Lenní (též manské) právo'', s. 851-856 a ''Léno (též manství)'', s. 586 * František Kavka, Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského, Český časopis historický, 88, 1990, č. 3, s. 225-251 * Václav Bůžek, Manové ve skladbě nižší šlechty jagellonského věku, Marginalia Historica 4, 1999, s. 155-174 * Karl-Heinz Spiess, Das Lehnswesen in Deutschland im hohen und späten Mittelalter, Idstein 2002 * Stanislav Lapčík, Nástin vývoje lenní organizace olomouckých biskupů a arcibiskupů, Olomoucký archivní sborník 3, 2005, s. 38-55 [[Kategorie:Právní dějiny]] Řádek 34: [[da:Len]] [[de:Lehnswesen]] [[en:~~Fiefdom~~Fief]] [[eo:Feŭdo]] [[es:Feudo]] Řádek 41: [[he:פייף]] [[hr:Feud]] [[io:Feudo]] [[is:Lén]] [[it:Feudo]] Řádek 47 ⟶ 48: [[lt:Feodas]] [[nds-nl:Liefeigenschop]] ~~[[nl:Heerlijkheid]]~~ [[nn:Len]] [[no:Len]]

Léno: Porovnání verzí