Verze z 19. 9. 2005, 20:39 editovat Honza Záruba (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 903 editací m →‎Obsah: typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 5. 2006, 18:25 editovat zrušit editaci Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m typobot: typografické korekce podle specifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Původní židovský obsah byl doplněn o křesťanské kapitoly, tj. 4 Ezd 1-2. Jeho hlavní postavou je [[Ezdráš]], židovský vůdce z doby perské nadvlády. Jeho nadpřirozeným průvodcem je anděl [[Uriel]]. Ezdráš dostává vidění a poučení o smyslu utrpení izraelského národa i jednotlivce a o konci časů. Problematika zániku druhého chrámu (70 po Kr.) je promítnuta do doby zániku chrámu prvního ([[587 př. n. l.\|587]]/[[586 př. n. l.\|6]] př. Kr.). Označení "4„4. kniha ~~Ezdrášova"~~Ezdrášova“ počítá [[Kniha Ezdráš\|knihu Ezdrášovu]] za 1. Ezd, [[kniha Nehemjáš\|knihu Nehemjášovu]] za 2. Ezdrášovu, [[3. kniha Ezdrášova]] je samostatný židovský [[apokryf]]ní spis. Číslování a označení se však může různit, proto je třeba být vždy na pozoru, o které knize Ezdrášově je řeč. Tato kniha byla velmi oblíbena po celý středověk až do doby moderní a často (ne však vždy, ani většinou) byla součástí různých vydání bible. Mizet začala z biblí až po [[Tridentský koncil\|Tridentském koncilu]], kdy byla definitivně vyloučena z kánonu. Řádek 9: ==Struktura== Samotná židovská kniha (kap. 3-14) se skládá zřetelně ze 7 částí, nazývaných konvenčně ~~"vidění"~~„vidění“, i když se v prvních třech případech jedná spíše o rozhovor mezi Ezdrášem a [[anděl]]em. Teprve následující 3 oddíly jsou vidění následovaná vysvětlením, následuje závěr. ==Obsah== Řádek 15: V prvních třech rozhovorech si Ezdráš stěžuje na utrpení židovského národa a ptá se, zda [[Babylon]] zhřešil opravdu méně než Izrael, když mu bylo dáno dobýt Jeruzalém a odvést Židy do zajetí. Problém je však univerzálnější a týká se zlé náklonnosti celého lidsta, již od Adama. I když vždy byl někdy ušetřen, ani jeho záchrana nebyla definitvní a konečná. Celkový Ezdrášův pohled na lidské dějiny je velmi pesimistický. Anděl Ezdrášovi neodpovídá přímo, ale odvrací jeho pozornost k událostem na konci času, z nynější zlé situace na svět, který teprve má přijít. Ve třetím rozhovoru anděl zdůrazňuje, že spása nezávisí na příslušnosti ke konkrétnímu národu, ale na osobních zásluhách a spravedlnosti. Problém se tak přesouvá na obecně lidskou úrověň. Právě v této části se objevuje významný text pojednávající o mesiášském království, dávaný do spojitosti se [[Zjevení Janovo\|Zj]] 20 a s [[milenarismus\|milenarismem]]. Ezdráš hovoří o příchodu mesiáše a o jeho říši na konci tohoto věku. Tato říše bude však časově omezená a po ní teprve bude následovat ~~"druhý~~„druhý ~~svět"~~svět“, tj. konečná spása. Mesiášské království je jen jakýmsi časným předjímáním budoucího života a odměny. Po rozhovorech následují vidění. Nejprve vidí Ezdráš plačící ženu (kap. 10) a snaží se ji utěšit. Poté je mu odhaleno, že podobně, jako on utěšuje ji, i Bůh se snažil skrze anděla utěšit jeho, ale on nepopřával sluchu. Teprve nyní, když se obrátily role, Ezdráš začíná chápat, což je zlomovým bodem v celé knize.

4. kniha Ezdrášova: Porovnání verzí